Film / seriál

Oči války – Co oči vidí, to srdce (a duši) bolí

Jsou v novinách, na internetu, dnes a denně se s nimi setkáváte. Fotografie válečného běsnění a utrpení. Co je však skryto za tiskařskou barvou? Kdo je vlastně těma Očima války?

Zamysleli jste se někdy nad tím, kdo jsou ti lidé, kteří s páskou PRESS odhodlaně vyrážejí tam, odkud davy jiných prchají? Jsou to fotografové a novináři, kteří cítí, že je jejich povinností dát světu vědět, co se děje. Co je ale jejich skutečným cílem? Pro někoho jde skutečně o čest profesionála, který chce svými snímky něco změnit, třeba i tu válku přiblížit k jejímu konci.

Pak jsou tu tací, kteří za nasazením svého života pro dobrou fotku vidí hlavně možnost dobře si vydělat.

Zprostředkovaná zkušenost

Jak to bylo s válečnými konflikty předtím, než byl internet, než byla televize a televizní přenosy? Zprávy o válkách a dalších událostech se do světa dostávaly s obrovským zpožděním a nebylo neobvyklé, aby se o nich čtenáři a diváci na jiném kontinentu dozvěděli až ve chvíli, kdy už bylo po konfliktu. Písmena ale nemají takovou moc zprostředkovat syrový obraz krutostí, které s sebou boje přinášejí. O to se poprvé měly možnost postarat právě fotografie, a to konkrétně v letech 1853–1856, během tzv. krymské války. Tento boj se tak stal první systematicky fotografovanou válečnou událostí, o níž byla veřejnost informována prostřednictvím zpráv posílaných telegrafem.

PTSP jako výslužka

Posttraumatickou stresovou poruchou po návratu z války netrpí jen vojáci, ale také zdravotníci a další profese – válečné fotografy nevyjímaje. A právě to je případ hrdinů snímku Oči války. Mark Walsh (Colin Farrell) a jeho kolega David se protloukají krutým světem ozbrojeného konfliktu v Kurdistánu a během svého putování nejednou zkříží cestu s mnoha těžkými lidskými osudy, což musí na jejich psychice bezpodmínečně zanechat stopy. David takové psychické vypětí dlouhodobě nesnese, a tak se rozhodne vrátit domů do Dublinu, kde nechal svou těhotnou manželku. Mark ale chce za každou cenu zdokumentovat kurdskou ofenzivu proti nepříteli, a tak dál zůstává tam, kde je. Po několika týdnech se ale domů vrací i on, protože je raněný. Jenže po Davidovi není doma ani zmínka, a Mark navíc začíná vykazovat znaky netypického chování…

Nic pro slabé povahy

Pro oscarového režiséra snímku Danise Tanoviće jsou válečná traumata jedním z leitmotivů tvorby, proto můžeme mít jistotu, že alespoň co do faktické stránky věci se jedná o velmi důvěryhodný snímek, ne o pouhou hollywoodskou snahu ohromit divácké masy hlukem války. Skvělé herecké výkony a jedinečný motiv kvalitě snímku jen nahrávají. Jediné, co by mohl režisér napříště napravit, je chvílemi vleklé tempo. Jinak je to ale velmi pěkný film o vážném tématu, na které by si jen tak někdo netroufl.

Zajímavost

Herec Christopher Lee, který v době natáčení slavil již 86. narozeniny, se pro vlastní roli musel naučit největší počet vět za svou kariéru, která v té době trvala již 60 let a čítala na 300 filmů.

Oči války

Film / seriál
Hodnocení FDB 70,9 % Hodnocení redakce
Foto FilmBox

Režie Danis Tanović

Scénář Danis Tanović

Obsazení Colin Farrell, Paz Vega, Christopher Lee, Kelly Reilly, Branko Djurić, Jamie Sives, Sandra Ni Bhroin

Délka 99 min.

Rok 2009

FilmBox pátek 22. 6. Můj TV program Součást balíčků: Digital, Flexi 10, Kombi, Komplet, Multi a Smart

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na