„Já to tedy beru, šéfe…!“

Sledujte na FilmBox na skylink Live TV Sledovat

„Já to tedy beru, šéfe…!“ je český film z roku 1977, kde Luděk Sobota a Petr Nárožný hrají dva HR specialisty, kteří mají daleko ke kancelářským krysám. Při získávání nových pracovních sil jsou schopni zajít stejně daleko, jako Pablo Escobar při administraci svého drogového impéria.

Když už si naši dva vykutálení personalisté vyhlédnou nějakého kandidáta (nebo spíše oběť), zjistí si o něm vše, včetně těch nejintimnějších detailů života. Tohoto interního know-how pak využívají při vydírání kandidátů, kteří pak nemají jinou možnost než pracovní nabídku přijmout.

Tento originální námět vzešel z pera scenáristy Petra Schulhoffa, který film také sám režíroval. Zpětně se jedná o jeden z jeho posledních filmů, jelikož pár let po natáčení tohoto projektu ve svých třiašedesáti letech zemřel. Kromě pořádně rozjetého dua komiků Soboty a Nárožného se ve snímku objeví i další herecká esa jako Iva Janžurová, Dagmar Havlová či Lubomír Lipský. 

Renata: Jé, ty jsi koupil karafiáty?
Láďa Pitras: No, prodal jsem prázdný flašky od piva.

Jak ulovit zaměstnance

Tento hvězdný tým se pomocí celuloidového umění vydal na misi kritiky nedostatků socialistické společnosti. Děj totiž naráží na to, že v komunisty řízené ekonomice vznikaly díry na pracovním trhu, a tak se některé profese stávaly úzkoprofilovým zbožím. Státní podniky tak byly ochotny pro účely lovu zaměstnanců zajít docela daleko.

Praktiky náborářů sice v realitě nebyly tak drsné, jak tvrdí film, jedná se ale o komediální žánr, který svou hyperbolu nijak nezakrývá. Ostatně právě proto dává účast Petra Schulhoffa na tomto projektu celkem smysl – i v ostatních svých snímcích se totiž soustředil na společenskou kritiku. Sice se většinou opíral do mezilidských vztahů, ale vyhledávat nefungující situace a skrz lehké absurdno vypichovat jejich nedostatky byla jeho specialita. Jen si vzpomeňte na filmy jako Hodíme se k sobě, miláčku…?, Zítra to roztočíme, drahoušku…! či Co je doma, to se počítá, pánové… Mimochodem, používání trojteček a oslovení v názvech filmů je jakýmsi jeho uměleckým podpisem.

Mít tak na každého složku

Ačkoli film vypráví o praktikách tehdejších headhunterů, lze říci, že ani „Já to tedy beru, šéfe…!“ nevybočuje z Schulhoffovy tradice kritizovat obyčejné problémy, které lidé mezi sebou řeší. Díky tomu, že náboráři k přesvědčování potenciálních zaměstnanců využívají hrozby prozrazení nevěry, je příběh polemikou o žárlivosti, jejích důsledcích a projevech. Film mapuje manželské problémy páru ve středních letech, kde muž v hledáčku je tak trochu záletník, což dává Sobotovi a Nárožnému unikátní příležitost držet ho za pačesy a dělat si s ním, co uznají za vhodné.

Pokud tedy fandíte starším českým komediím, tohle je rozhodně něco pro vás. „Já to tedy beru, šéfe…!“, je v této kategorii lehký nadprůměr, který pamětníky nezarmoutí.

Petr Schulhoff

Český režisér, scenárista a herec. Je synem hudebního skladatele a klavíristy Ervína Schulhoffa, s nímž strávil část života v koncentračním táboře Wülzburg. Vrchol své popularity zažíval na přelomu 70. a 80. let.

„Já to tedy beru, šéfe...!“

Hodnocení FDB 71,8 % | Hodnocení redakce