Film / seriál

Bond po česku

Agentské filmy byly a jsou oblíbené, ale jen málokdo dnes ví, že jedna z prvních „východních bondovek“ byla natočena v Československu.

Psal se rok 1967 a v československých kinech se diváci bavili typicky vorlíčkovskou komedií. Absurdní příběh založený na jednoduché zápletce, kdy se tajný agent snaží zachránit svět, patří ke kultovkám z pera Oldřicha Daňka, Miloše Macourka a Václava Vorlíčka. Jedinečná svého druhu akční komedie Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky (s minimem akčních prvků, ano je to podivné, ale za chvíli pochopíte), spojila dohromady Jana Kačera, coby agenta Cyrila Juana Borguettea, a Jiřího Sováka jako agenta účetního Foustku.

Švihácký cizinec a místní spojka

Borguette, agent s krycím názvem W4C, přijíždí do východoevropského města, jemuž se říká Praha, aby získal tajné plány ukryté ve slánce. Kdyby se totiž dostaly do rukou nepovolaným, mohly by zničit celý svět. Je to švihák světového formátu: „Velký Svůdce, Velký Sympaťák a Velký Hrdina.“ Jenže narazí na nečekanou překážku, nerudného, nemotorného, ale svým způsobem geniálního účetního pana Foustku a jeho pejska Pajdu. Začíná tak absurdní hra kdo s koho a musíme podotknout, že agent „západního“ střihu na československého nerudu není absolutně připraven.

Agenti v Československu

Vorlíček si rád vybíral žánry i témata populární na tehdejším Západě a ty pak svérázně parodoval. Uvolněná 60. léta mu dovolovala seznamovat diváky s naprosto odlišným pojetím filmu, než na co byli lidé ve východním bloku zvyklí. Byl to tak trochu husarský kousek, protože první bondovka byla jen o pouhých pět let starší než W4C, a tak postavu elegána pijícího Martini tu téměř nikdo neznal. Způsob vyprávění, který plyne spíš pozvolna, bez velkolepých akčních scén a často je založen na slovním humoru, si však nejen v Československu (tato komedie byla paradoxně velmi oblíbená v tehdejším Sovětském svazu) našel své diváky.

Vorlíček vzpomíná: „Když film hráli v Indii, byl sál nabitý lidmi v prostěradlech, jak jsme říkali jejich úborům, u stropu jediná vrtule rozháněla vzduch horký 40 stupňů – a oni se řehtali jako v kině Alfa.“

Černá komedie patří do ranku toho nejlepšího z 60. let
Nutno dodat, že volba Jana Kačera jako elegantního agenta, byla více než vhodná. Kačera si většinou spojujeme s vážnějšími díly, ale jak je vidno, ani komedie mu nebyly cizí. A nesmíme zapomenout, že ve správném agentském filmu se musí objevit také krásná žena. Zde si ji zahrála Květa Fialová, která si, nebýt herečkou za železnou oponou, mohla Bond girl střihnout z fleku.

V něčem absurdní, v něčem černá komedie patří do ranku toho nejlepšího z 60. let, samozřejmě do ranku lehkých komedií a zábavného žánru vůbec.

Jan Kačer

Patří již přes 50 let k uznávaným filmovým i divadelním umělcům. Studia ani kariéru neměl jednoduchou. Jeho rodina patřila k předválečným podnikatelům, navíc židovského původu. Vystudoval režii na DAMU a posléze se výrazně zapsal do československé nové vlny, především rolemi ve filmech jako Smrt si říká Engelchen (1963), Nikdo se nebude smát (1965), Den sedmý, osmá noc (1969), Údolí včel (1967).

Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky

Film / seriál
Hodnocení FDB 79,3 % Hodnocení redakce
Foto Filmbox

Režie Václav Vorlíček

Scénář Oldřich Daněk, Miloš Macourek…

Obsazení Jan Kačer, Květa Fialová, Jiří Sovák, Jan Libíček, Jiří Pleskot, Jiří Lír, Josef Hlinomaz

Délka 86 min.

Rok 1967

FilmBox sobota 10. 8. Můj TV program Součást balíčků: Digital, Flexi 10, Kombi, Komplet, Multi a Smart

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na