Sport

Formule 1: kde to všechno začalo

Letos už po padesáté třetí zavítají vozy Formule 1 na magický Silverstone. Jedná se o druhou nejrychlejší závodní dráhu v celém kalendáři a domov Velké ceny Velké Británie. Místo, které bylo svědkem vítězství takových slavných jmen jako Alain Prost, Ayrton Senna, Damon Hill nebo Michael Schumacher. Nejúspěšnějšími týmy okruhu jsou Ferrari, McLaren nebo Williams.

Úplně první závod Formule 1 se na Silverstonu jel 13. května 1950 v sezoně, která měla jen sedm velkých cen. Ve srovnání s dnešním rekordním počtem 21 velkých cen se to zdá jako vtip. Tehdejší kalendář sezony tvořily ještě závody v Monte Carlu a Švýcarsku, které po obrovské tragédii v Le Mans v roce 1955 na dlouhá desetiletí závody aut zakázalo. Formule 1 měla také premiéru v dnešním oblíbeném belgickém Spa-Francorchamps a na italské Monze.

Historicky první kalendář F1 obsahoval ještě závod ve francouzské Remeši a do šampionátu se započítávalo i klání v americkém Indianapolisu. Britský Silverstone ale sloužil do té doby zcela jiným účelům.

Počátky…

Silverstone byl vojenským letištěm britského královského letectva za 2. světové války. Na letišti operovaly letouny Vickers Wellington, což byly dvoumotorové britské bombardéry, se kterými létali i vojáci z 311. československé bombardovací perutě. Začátky toho, co dnes známe jako Formuli 1, sahají do 20. až 30. let. Hned po válce, v roce 1946 se předchůdce dnešní sportovní organizace Mezinárodní automobilové federace (FIA) pokusil definovat pravidla pro závody aut s jedním sedadlem na celém světě. Takovým seriálům se říkalo Formule A či Formule I, aby se nakonec ustálilo dnes zažité Formule 1. V roce 1949 bylo ustanoveno motocyklové mistrovství světa jezdců, na což bylo reagováno založením mistrovství světa jezdců ve Formuli 1 v roce 1950.

Na Silverstonu se závodilo už předtím v letech 1948 a 1949. Mezi válkami se odehrály dvě velké ceny v Brooklands, takže první „formální“ velká cena F1 na Silverstonu v roce 1950 byla už pátou Velkou cenou Velké Británie. Zajímavostí je, že se prvního závodu nejnovější éry Formule 1 nezúčastnily vozy Ferrari. Nasazeny ale byly čtyři vozy Alfa Romeo a šest aut Maserati. Továrna Talbot-Lago poslala dvě auta a s dalšími třemi nastoupili soukromníci. Místní týmy nasadily čtyři vozy ERA a dvě auta značky Alta.

Tehdejší formace nebyla tak, jak ji známe dnes, tedy dvě řady aut za sebou, přičemž ta druhá je o osm metrů odsunuta dozadu vůči té první. Na start prvního závodu se auta seřadila do řad střídavě po čtyřech a třech vedle sebe. V cíli na prvních třech místech dojely vozy značky Alfa Romeo a úplně prvním vítězem v historii F1 se stal Ital Giuseppe Farina.

… a nejistá budoucnost

Letos se pojede jubilejní 70. Velká cena Velké Británie. Pět se jich jelo na okruhu Aintree a dvanáct na taktéž ikonickém Brands Hatch. Silverstone ve své historii prošel devíti výraznými změnami. Možná k té nejvýraznější došlo před devíti lety. Startovní a cílová rovinka byla přesunuta na zcela jiné místo okruhu, který byl navíc prodloužen o tři čtvrtě kilometru. Po okruzích v Belgii a Baku je Silverstone třetí nejdelší tratí v kalendáři.

Hrozí ale, že letošní Velké cena Velké Británie bude tou poslední. Pořadatel, kterým je British Racing Drivers' Club, totiž kvůli nevýhodným finančním podmínkám vypověděl stávající smlouvu s vedením seriálu F1 a o nové se intenzivně jedná. Doufejme tedy, že prohánět se monoposty F1 na jedné z nejrychlejších závodních tratí světa uvidíme i v budoucnu.

Formule 1: Velká cena Velké Británie

Sport
Foto Cristiano Barni
Sport 1 HD pátek 12. 7. Můj TV program Součást balíčků: Flexi 10, Kombi, Komplet a Multi

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na