Film / seriál

Zlaté časy rádia

Posloucháte rádio jen v autě kvůli silničnímu zpravodajství, protože jinak nemá toto médium žádný význam?

Nejslavnější Newyorčan vás vyvede z omylu. Abyste pochopili kouzlo rádia, vezme vás na malý výlet do minulosti, do svého dětství, kdy bylo rozhlasové vysílání nedílnou součástí každodenního života. Můžete se těšit na klasického Woodyho Allena, který sice tentokrát neztvárnil žádnou z postav a ukryl se jen do komentářů, přesto je celý film plný jeho typicky sarkastického humoru. Aby také ne, když se většina filmu točí kolem poměrně šílené židovské rodiny a jedné naivní dívky (Mia Farrow), jež se ze servírky vypracuje na rozhlasovou hvězdu.

V hlavní roli rádio

Hlavním hrdinou je dospívající zrzek, který žije se svou rodinou v Brooklynu v domě plném příbuzných a vášnivě rád poslouchá rozhlas. I když, možná jde jen o jednu z výraznějších vedlejších postav, protože středobodem snímku je právě přijímač rádiových vln. Z něj se line podmanivá hudba, to on podněcuje fantazii, díky němu se lidé dovídají podstatné informace, rádio rámuje jejich životy, dává jim rytmus a řád.

Bylo to poprvé, co jsem kdy viděl Radio City Music Hall, a bylo to, jako kdybych vstoupil do nebe. Nikdy v životě jsem neviděl nic tak krásného.

Celý film se nese v duchu Allenových povídkových cyklů. Jeden příběh střídá druhý, vzájemně je propojuje pouze několik postav. Přesto na vás dýchne kouzlo New Yorku 40. let a možná si vzpomenete na Felliniho Amarcord. Vždyť je tu tlustý strýc, který nedělá nic jiného, než že loví ryby (až ze všech členů rodiny udělá amatérské ichtyology), dále tetička obrážející jedno rande za druhým, protože má neuvěřitelnou smůlu na muže, sestřenice, která přes telefon odposlouchává sousedy, a nakonec otec (tající své zaměstnání) s matkou, kteří se vášnivě hádají i o to, zda je větší Tichý, nebo Atlantický oceán. A do toho řada historek o lidech okolo onoho kouzelného přijímače. Dohromady film propojuje hudba, která je pro Allena důležitá vždy, ovšem tady má jaksi výsostné postavení. Připomíná tak známé hity té doby, skladatele i interprety.

Konec dobrý, všechno dobré

Ve snímku se objevují také herci, jež můžete znát z dřívějších filmů, od Mii Farrow a Diane Keaton až po Tonyho Robertse, Dannyho Aiella, Dianne Wiest, Jeffa Danielse či Wallace Shawna. A znalci americké dobové kultury si také mohou všimnout, že se zde objeví skuteční rádioví veteráni, jako jsou Don Pardo a Kitty Carlisle nebo legendární komentátor Bill Stern.

Přestože od začátku až do konce nehraje prim žádná z příběhových linek, nostalgické vyprávění a emotivní připomínání starých časů vám to bohatě vynahradí. Stejně jako hudba, tak i samotný film velmi nenápadně spějí k vyvrcholení, které je poměrně nečekané, tedy aspoň v kontextu tohoto snímku. Jinak různé happyendy se salvou ohňostrojů u Allena samozřejmě známe, ale tady to není až tak parodie jako opravdová oslava, žel bohu, časů minulých. Podobně jako v Amarcordu, když všichni obyvatelé města vyrazí na loďkách sledovat zaoceánský parník…

Oba snímky přinášejí stejné poselství: To, co se skutečně stalo, není zdaleka tak důležité, jako to, co si pamatujeme.

Zlaté časy rádia

Film / seriál
Hodnocení FDB 80,4 % Hodnocení redakce
Foto Film+

Režie Woody Allen

Scénář Woody Allen

Obsazení Woody Allen, Mike Starr, Paul Herman, Don Pardo, Martin Rosenblatt, Helen Miller, Danielle Ferland

Délka 88 min.

Rok 1987

Film+ úterý 11. 9. Můj TV program Součást balíčků: Flexi 10, Kombi, Komplet, Multi a Smart

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na