Kdo překoná Red Bull?

Sledujte na Sport 1 HD a Sport 2 HD na skylink Live TV Sledovat

Ne každý čtenář s tím asi bude souhlasit, ale letošní sezona vejde do historie formule 1 jako mimořádná.

Ano, žádný fanoušek nemá rád, když vítězí pořád jeden a ten samý sportovec nebo tým. Vše je to pak celé předvídatelné a adrenalin z očekávání se trochu vytratí. Jenomže co mají všechna odvětví sportu v takových situacích společné? Čekání na to, až se objeví někdo, kdo sesadí krále z trůnu. Ať je to v tenise, fotbale či formuli 1! Vzpomenete například na bratry Jindřicha a Jana Pospíšilovy, kteří získali dvacet titulů mistra světa v kolové, z toho čtrnáct titulů mezi lety 1968 a 1981 v řadě. Také se čekalo, až se objeví někdo, kdo je porazí.

Také ve formuli 1 se střídají dominantní období s těmi proměnlivějšími. Nedávno skončila éra osmi titulů mistra světa Mercedesu v letech 2014 až 2021. A přesto se formule 1 těší největší popularitě za dlouhou dobu. Připomenout můžeme konstruktérské tituly Ferrari z let 1999 až 2004 nebo pět titulů Williamsu v šesti sezonách 1992 až 1997. Red Bull letos dává připomenout své sérii čtyř titulů z let 2010 až 2013, ale i tak se v ročnících 2010 až 2012 bojovalo do posledních kol.

Letos tomu tak nebylo, ano. Red Bull získal Pohár konstruktérů při Velké ceně Japonska, tedy v sedmém závodě od konce sezony, která má dvaadvacet velkých cen. Max Verstappen byl potřetí za sebou korunován šampionem jen o závod později, při Velké ceně Kataru. Red Bull letos jezdí bez výrazné konkurence. Když potřebuje, dojíždí závody s náskokem půl minuty. To proto, že Red Bull jako tým funguje bez nadsázky naprosto brilantně. To samo o sobě zaslouží obdiv. Dosáhnout ve formuli 1 na úspěch si žádá nepředstavitelně mnoho úsilí a musí se sejít úplně všechno: dobře fungující auto, což se povedlo jen Red Bullu s nástupem nové generace Technických pravidel na začátku loňského roku. Všichni ostatní se potýkají s různými problémy: auto negeneruje dostatek aerodynamického přítlaku, nechová se stabilně po celou dobu průjezdu zatáčkou, svým chováním opotřebovává v závodech pneumatiky rychleji než Red Bull, auto není dostatečně hbité na výjezdech ze zatáček nebo nemá potřebnou brzdnou efektivitu v nájezdech do nich. A i kdyby takové auto měl k dispozici někdo jiný než Red Bull, tak přesto Red Bull má něco, co jiní ne: Maxe Verstappena.

Poté, co do formule 1 vletěl jako pomyslný slon v porcelánu a zejména v Monaku absolvoval tolik havárií, že i jeho vlastní šéfové začali trochu pochybovat, se Max Verstappen vyprofiloval v brilantního pilota, na kterého vždy měl potenciál. Max Verstappen dosáhl nového rekordu deseti vítězství v řadě (od Velké ceny Miami po Velkou cenu Itálie). Red Bull si dokonce začal dělat zálusk na to vyhrát všechny letošní závody. Ale dvaadvacet velkých cen v řadě je pořádná dávka a pravděpodobnější spíše bylo, že se to nepovede. Ve Velké ceně Singapuru Red Bull ukázal, že není dokonalým vozem a že ve vztahu k nějakému konkrétnímu okruhu může mít slabiny. Těch využili jezdci hned ze tří týmů: vítězný Carlos Sainz z Ferrari a Lando Norris z McLarenu s Lewisem Hamiltonem z Mercedesu, kteří jej doprovodili na stupně vítězů. Byli jsme svědky klasického fenoménu ve formuli 1: soupeři – i když to tak někdy nevypadá – jsou tak blízko, že stačí malinké zaváhání, malinké škobrtnutí, a konkurence toho okamžitě využije. A právě v takovém duchu budou fanoušci sledovat další velké ceny, ať už ty letošní, nebo ty, které přinese nová sezona. Ano, jsou to Red Bull a Max Verstappen, kteří v současnosti opanují trůn. Ale všichni ostatní usilovně pracují na tom, aby z něj byli sesazeni.

Formule 1