Koloseum: úplný příběh: Chléb a hlavně hry

  • Dokument
  • Autor František Novotný
  • Foto Viasat

Staří Římané se pravda uměli bavit – bombastické hry se konaly původně v rámci náboženských oslav, dokud se neproměnily v hrubou lidovou zábavu plnou krve.

Citát o chlebu a hrách je připisován římskému satirikovi Juvenálovi, který jej rozhodně nemyslel jako lichotku. Chtěl jím říct, že když Římané nechali republiku uchvátit autokraty, kteří se prohlašovali za bohům rovné císaře, vzdali se svých občanských práv ve prospěch plného břicha a mocipány dotované zábavy. Od prvního století se závody koňských spřežení, námořní bitvy v nádrži uprostřed města nebo gladiátorské zápasy skutečně staly jen nákladným spektáklem a krvavou zábavou bez hlubšího smyslu. Lidové hry však původně jen provázely náboženské svátky a byly organizovány kněžstvem. 
 

Koupím si váš hlas

Už v pozdní římské republice však začal lidové hry pořádat i stát a jako součást svojí předvolební kampaně také bohatí měšťané, kteří kandidovali do vysokých úřadů. Sponzorovat bombastické hry se pro vysoké hodnostáře stalo téměř nutností poté, co se Marcus Brutus tímto způsobem snažil očistit svoji reputaci Caesarova vraha. Následovník prvního císaře Oktavián udělal ze státem organizovaných podívaných tradici a pevnou součást panovníkova kultu.
 
Od Marka Aurélia se velké hry konaly celých 135 dní v roce. Tou dobou už byly brutální podívanou plnou krve a ve věčném městě měly dva středobody. V Circu Maximu se jezdily dramatické závody koňských spřežení, přičemž týmy, jako Modří nebo Zelení, měly stejně radikální fanoušky, jako jsou dnes fotbaloví ultras. Nedaleko od cirku se vypínal Flaviánův amfiteátr neboli Koloseum, mistrovské dílo římského stavitelství.
 
Do stavby se vměstnalo až osmdesát tisíc diváků, přičemž místa byla přísně segregována podle tehdejší společenské hierarchie: obrovská lóže pro císaře, prominentní místa pro hodnostáře a ta nejhorší pro ženy a otroky. Gladiátorské zápasy, které se zde konaly, měly původně také náboženský význam. Váleční zajatci se museli navzájem zabíjet, aby odčinili smrt v tažení padlých římských aristokratů. Později se však hry staly spíše nástrojem trestání provinilců či politických nepřátel, například Křesťanů.
 
Stavba největšího amfiteátru na světě byla započata za vlády císaře Vespasiána a byla z části vystavěna z kamene, který Římané uloupili z rozbořeného Jeruzalémského chrámu. Při hrách na počest jeho otevření muselo v jeho aréně zemřít na devět tisíc divokých zvířat a pravděpodobně stovky lidí. Přes svoji krvavou minulost je jedním z největších turistických magnetů dneška, který navíc zdobí italskou verzi pěticentové mince. Podívejte se do zákulisí Kolosea s Viasat History.

Koloseum: úplný příběh

Út 28. 04. 2015
Uvidíte na Viasat History součást balíčků Multi a Kombi
magazin-265x238px-HDprijimac-CZ.gif Stáhněte si magazín TV <br /> do svých tabletů, mobilů a nově i do PC a Maců.Google playApp StorePC a Mac