Ne-typická rodina

Sledujte na Film Europe HD na skylink Live TV Sledovat

Rjota je jedním slovem životní lůzr, zkrachovalý spisovatel, který se živí jako soukromé očko a všelijakými pochybnými kšefty. Ani vztahy s exmanželkou a jedenáctiletým synem nelze mít za idylické. Blížící se tajfun však jednoho dne svede jejich cesty dohromady.

Hirokazu Kore'eda patří k nejznámějším současným japonským režisérům nejen doma, ale také v Evropě a Americe. Díky němu máme jako diváci možnost blíže poznat všední život obyčejných Japonců. Ovšem Kore'eda není žádný dokumentarista, jeho filmy se vyznačují laskavostí, ale také jemným, trochu ironickým humorem, který je českým divákům blízký.

Když není v rodině snad nikdo normální

Film Po bouři lze charakterizovat jako rodinné drama, ale také jako rodinnou komedii.  Obě polohy se snoubí v hlavní postavě Rjoty (Hiroši Abe), muže středního věku, který jako kdyby se nikdy pořádně nenaučil žít. Je rozvedený, musí platit výživné bývalé manželce Kjoko (Jóko Maki) a jejich jedenáctiletému synovi, jehož může vídat jen jednou za měsíc. Jenže sám Rjota je pořád dítě, a tak mu porušování pravidel příliš problém nedělá. Navíc se živí jako soukromé očko, i když to zní trochu nadneseně. Prostě pracuje pro agenturu, která sleduje své klienty a zjišťuje, jestli muži či ženy svým protějškům nezahýbají. A tak trochu šmíruje i svého syna a bývalou ženu. Rjota je také frustrovaný spisovatel, kterému vyšel kdysi jeden úspěšný román a v současnosti má problém s hazardem. Ukázkový otec…

Vždycky je někdo, kdo na vás myslí.

Velká část filmu je vyprávěna prostřednictvím dlouhých rozhovorů, které pomalu odhalují podrobnosti o postavách. Po bouři tedy není žádné tíživé a emotivní drama, ale spíš pomalu plynoucí laskavý film. Sympatické na něm je, že v každé z postav můžeme rozpoznat někoho z rodiny nebo blízkých. I když žijeme na opačných koncích Země, tak všechny rodiny jsou vlastně stejné, tak trochu bláznivé. 

Po bouři

Hodnocení FDB 50 % | Hodnocení redakce