Londýnský super tunel: Cesty pod zemí

  • Dokument
  • Autor František Novotný
  • Foto Viasat

Ve světě nejsou obří tunely raženy jen do kapes daňových poplatníků, ale také pod městy či pod mořem. Některé z těchto staveb jsou skutečnými zázraky inženýrství.

Nejdelší tunely nejsou dopravní stavby, ale součásti technických sítí. Světový primát drží delawareský akvadukt, který byl v roce 1945 vyražen do tvrdého skalního podloží. Je dlouhý 137 kilometrů a zásobuje New York pitnou vodou. V žebříčků nejdelších tunelů po něm následuje ještě půltucet vodohospodářských děl, mezi které patří i tunel Želivka ve středních Čechách.
 
Za nejdelší podzemní dopravní stavbu platí šedesát kilometrů dlouhá trasa metra v jihočínském Kantonu. Nejdelší železniční tunel je o sedm kilometrů kratší a řítí se jím Šinkanseny mezi ostrovy Honšú a Hokkaidó. Ke komplexu patří dokonce dvě podzemní nádraží. To v roce 1994 dokončený Eurotunel pod Lamanšským průlivem je dlouhý „jen“ padesát kilometrů.
 
Některé tunely nevyrážejí dech svojí délkou, zato cesta jimi je neopakovatelným zážitkem. Jednou z hlavních atrakcí Šanghaje je jízda v prosklené kabině pod řekou Huangpu. Miliony diod kreslí na stěny tunelu ohromující světelnou šou, která znázorňuje cestu do středu Země. A v Jeruzalémě si lze prohlédnout možná nejstarší stavbu tohoto druhu, v osmém století před letopočtem postavený Chizkijášův tunel. Půl kilometru dlouhý akvadukt hloubili jen kladivem a dlátem, a protože neexistovaly moderní zeměměřičské přístroje, má tvar dvojitého S namísto přímky.
 
K dalším zajímavým podzemním stavbám patří čtyřicetikilometrová šachta islandské vodní elektrárny Kárahnjúkar či urychlovač částic evropského výzkumného centra CERN. Pomocí silných magnetů se v něm protony a neutrony přivedou na 99,95 % rychlosti světla, než se srazí a rozpadnou na subatomární částice. Prstenec o obvodu 27 kilometrů vede pod francouzsko-švýcarskou hranicí a je mírně nakloněný. To proto, že technologie ražby ze začátku osmdesátých let neumožňovaly hloubení tunelu skrz velmi tvrdé horniny.
 
Několik zajímavých tunelů postavili také v Londýně, a to přesto, že leží na nevhodně měkkém podloží. Temži bylo třeba držet splavnou, mosty ovšem nešlo stavět příliš vysoké a strmé, protože by přes ně nepřejely kočáry tažené koňmi. Mezi lety 1825 a 1843 proto byl postaven první tunel pod řekou na světě, kterým dodnes jezdí metro.
 
Dnes staví více než deset tisíc inženýrů a dělníků podzemní dráhu Crossrail, v současnosti největší inženýrský projekt v Evropě. 42 kilometrů tunelů vede samotným srdcem města a představuje nebývalou technologickou výzvu. Buďte u toho s Viasat Explore.

Londýnský super tunel

Út 03. 02. 2015
Uvidíte na Viasat Explore součást balíčků Multi a Kombi
magazin-265x238px-HDprijimac-CZ.gif Stáhněte si magazín TV <br /> do svých tabletů, mobilů a nově i do PC a Maců.Google playApp StorePC a Mac