Rozhovor s Ryanem Goslingem

Nemám pocit, že bych dělal něco proti svému přesvědčení

La La Land je film, do kterého se zbláznil celý svět. Nejprve vyšly pochvalné recenze, ty následně potvrdily i  nominace na Oscary. Film s Ryanem Goslingem, který nám nedávno poskytl rozhovor, získal nominací dokonce 14, což se doposud podařilo pouze snímkům Titanic (1997) a  Vše o Evě (1950).

Gratulujeme ke Zlatému glóbu! Dostal jste ho právem za roli v La La Landu.

Děkuju. Je to skvělý, úžasný pocit. Práce na tom filmu mě stála hodně úsilí, ale zároveň mě opravdu těšila. Natáčeli jsme v Los Angeles, mém milovaném městě, a navíc se tam sešlo hodně výjimečných, talentovaných lidí a každý z nich ze sebe vydal skutečně to nejlepší. Ideální spolupráce a k tomu výborný film.

Jak jste tu roli získal?

Všechno začalo setkáním s Damienem (Chazellem, režisérem snímku La La Land) v restauraci poblíž mého domu. Seznámili nás dva producenti: Marc Platt, s nímž jsem pracoval na filmu Drive, a David Lancaster, který se rovněž podílel na natáčení Drive, a navíc stojí za úspěchem Whiplash. Jednoho dne řekli: „Vy dva se prostě musíte poznat.“ Hodně dlouho jsme si povídali o filmech. Damien kinematografii miluje a má v sobě nakažlivé nadšení, které přenáší na všechny kolem. Řekl mi tehdy, že by chtěl točit takové filmy, které by se mu líbily jako divákovi. Svěřil se mi taky, že sní o natočení muzikálu. Nepouštěli jsme se tehdy do ničeho konkrétního. Řekl jsem mu, že jestli bude mít nějaký nápad na písničky, rád si je poslechnu. Brzy nato mi e-mailem poslal hlavní hudební motiv filmu. Ta melodie mě okouzlila a pomyslel jsem si: Pro takovou hudbu stojí za to strávit tři měsíce učením se na klavír! Za tu dobu jsem tu písničku hrál tolikrát, že to ani nespočítám. A pořád se mi líbí. I teď, když vidím hotový film, dojímá mě stejně jako poprvé. V tom tkví síla hudby. Bez ní by La La Land nevznikl.

Pochopila jsem dobře, že v hudebních scénách skutečně hrajete na klavír?

Ano, jsem to opravdu já.

Začínal jste se učit úplně od nuly?

Ano. Vždycky jsem se chtěl naučit hrát na klavír, ale nikdy to nevyšlo. Doma jsme neměli ani piano, takže jsem neměl příležitost sžít se s klaviaturou. V případě La La Landu spočívala další potíž v tom, že hrdina hraje specifickým způsobem, a to jazzovým stylem, který má svoje velmi konkrétní požadavky. Kdyby mi někdo někdy řekl, že se budu učit hrát jazz a bude mě to těšit, nevěřil bych mu. A přitom se takové věci stávají. Měl jsem výborného učitele a pod jeho vedením ty tři měsíce rychle utekly.

Přemýšlel jste při natáčení filmu o tom, kolik jste sám musel věnovat tomu, abyste se ocitl tam, kde jste teď?

Měl jsem velké štěstí, hlavně ve srovnání s hrdinou La La Landu. Sebastian je někdo úplně jiný než já. Je to fanatik, který si nepřipouští myšlenky na kompromis a berličky. Má pocit poslání, chce zachránit jazz před zhoubnými vlivy současné doby. Sám se dostává pod ohromný tlak – já bych to tak prostě nesvedl. Jsem rád, že jsem tam, kde jsem. Nemám pocit, že bych kdykoli dělal něco proti svému přesvědčení. Samozřejmě že jsem měl i horší chvíle, ale v konečném důsledku mi nakonec prospěly. Občas je dokonce lepší, když se něco nepodaří, protože to člověka učí pokoře a kritickému pohledu na sebe.

Je potřeba se neustále rozvíjet, jít vpřed. Jinak člověk stojí na místě

Na klavír už jsem se ptala. A co tanec?

Jediný styl, který jsem se kdykoli předtím učil, byl hiphopový tanec z 90. let – a to není úplně totéž jako tradiční stepování. Ale naštěstí jsem měl velmi trpělivé učitele. Školila mě úžasná choreografka Mandy Moore, která každodenně pracuje ve StarDance, takže umí zacházet s takovými nevybroušenými diamanty. Z každého dokáže udělat tanečníka. Opravdu nevím, co bychom si bez ní počali.

Jak jste točili tu scénu mezi hvězdami?

Opravdu jsme se naučili létat. (smích) A nikdo nás za to nepochválil. To jsou dneska lidi…

Říkal jste, že jste byl rád, že se La La Land točil v Los Angeles. Co se Vám na tom městě tak líbí?

Je to můj domov. Strávil jsem tu víc času než kdekoli jinde. Samozřejmě jsem a navždy zůstanu Kanaďanem, to se nikdy nezmění. Neuměl bych se zříct Kanady a zapomenout na ni. Ale Los Angeles je jedinečné filmové město. Neustále mě něčím překvapuje. Pořád jej znovu a znovu objevuju. Proto jsem rád, že mám takovou práci, která mi umožňuje poznávat čím dál zajímavější tváře této metropole. Čím déle tu bydlím, tím víc mě fascinuje. To místo je také výjimečné tím, že sem přijíždí spousta lidí se svými sny. Věří, že právě Los Angeles bude schopné je splnit. Úplně jako by to město mělo kouzelnou moc. Občas se zdá, že ty lidi vede jejich osud, občas se však ukazuje, že se ženou za nereálnými přeludy. Ale vytvářejí fantastickou energii, která je tu cítit každý den.

La La Land není jen o zpěvu a tanci. V tom filmu najdeme i hořké a smutné scény neúspěchu a rozčarování. Ukazuje se, že honba za slávou má nejednou vysokou cenu. Máte podobné zkušenosti?

Samozřejmě. Před zahájením natáčení jsme všichni vzpomínali na různé hrůzné chvíle na castinzích a zkušebních natáčeních. Ve filmu je chvíle, kdy se Emma (Stone) účastní konkurzu, na kterém jí velmi záleží. A při jejím vystoupení někdo vstoupí do místnosti a přeruší ji, protože se ukáže, že režisér má naléhavý telefonát. Přesně tohle se mi stalo. Vyprávěl jsem to Damienovi a on se rozhodl připsat to do scénáře. Myslím, že každý herec by vám mohl vyprávět o podobných zážitcích. Podstatná věc, kterou si ne každý uvědomuje, je to, že v naší profesi jsou všechny neúspěchy osobní. Prohráváte nejen jako umělec, ale také jako člověk. Jasně, můžete říct, že nevydařený casting není nic ve srovnání s dramatem chirurga, kterému na operačním stole umírá pacient. Jenomže tohle pokoření opravdu bolí jako máloco. Obzvláště v souvislosti s vědomím, že za tenhle neúspěch člověk může obviňovat jenom sám sebe.

Jste vůči sobě kritický?

Velmi. Dokonce víc než vůči ostatním. V mém povolání je to nezbytné. Je potřeba se neustále rozvíjet, jít vpřed. Jinak člověk stojí na místě.

To Vám určitě nehrozí. Poslední roky jste měl velmi vydařené. Teď už si Vás nikdo neplete s Ryanem Reynoldsem?

No, divila byste se, jak často se mi to stává. Na tom se nic nezměnilo.


Ryan Gosling (* 12. listopadu 1980, herec)

Ryan Thomas Gosling se narodil v kanadském městě London v provincii Ontario. Svou kariéru zahájil v dětském pořadu Mickey Mouse Club, pak se objevil v několika televizních seriálech. Do širšího povědomí diváků se dostal v roce 2004 díky romantickému dramatu Zápisník jedné lásky. Od té doby natočil více než desítku filmů, namátkou Den Zrady, Drive či Správní chlapi, na kontě má dvě nominace na Oscara, za roli v muzikálu La La Land získal Zlatý glóbus. Žije s herečkou Evou Mendes, s níž má dvě dcery.


Yola Czaderska-Hayek

Je známá jako první dáma Polska z Hollywoodu. Je protřelou zahraniční zpravodajkou, autorkou mnoha knih o Hollywoodu a zároveň členkou prestižní Hollywoodské zahraniční tiskové asociace, organizace, která uděluje slavné Zlaté glóby.

Rozhovor
Foto CinemArt

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na