Ach, ty ženy

Sledujte na HBO na skylink Live TV Sledovat

Pedro Almodóvar je doslova mistr filmových dramat. Jeho zatím poslední film Julieta je toho dalším důkazem.

Vynikající španělský snímek vypráví příběh dvou žen, matky a dcery, které potká životní tragédie. Přijdou o manžela a otce, z jejich domácnosti se zcela vytrácí mužský element a se svými osudy se od té chvíle perou žensky po svém. Když dcera Antía dosáhne osmnácti let, bez vysvětlení své matce Julietě (Emma Suárez) zmizí. Dlouhých dvanáct let hledání se zdá být marných, ale nakonec Julieta dceru najde. Podaří se jim najít si k sobě zase cestu? Nebude vytažení kostlivců ze skříně zbytečné?

Almodóvar se už dvacet let zaměřuje ve svých filmech především na ženy a Julieta není výjimka. Bolest z dceřina odloučení je však jen pomyslným vrcholem ledovce, dramatická linka se v tomto snímku rozvíjí od první minuty, příběh je stále komplikovanější a komplikovanější. Obvyklý je také začátek – důraz na vizuální stránku, obrazy, které mají vždy svůj přenesený smysl. Hned v prvním obrazu uvidíte záhyby černých sukní, jež se k sobě tisknou se zvláštní lehkostí i urputností. Pak se začne odvíjet příběh jedné obyčejné rodiny, který – jak jinak – nemůže skončit banálně dobře.

Děj je prošpikován retrospektivními ohlédnutími do minulosti a vy si postupně skládáte vše dohromady. Proč je Julieta, jaká je? Byl tím nejzásadnějším mužem jejího života manžel, nebo ještě někdo jiný? Almodóvar pomalu rozkrývá celý Julietin život, ukazuje divákům její nitro, všechna její tajemství. Příběh se tak odehrává na poměrně dlouhé časové ose i na mnoha místech, což mu dává prostor využít rozmanitých exteriérů i interiérů. Almodóvar je jednoduše režisér, který velmi dbá na vizuální stránku a atmosféru, někdy až trochu „obžerně“.

I když je Julieta typicky „almodóvarský“ film, nemáte pocit, že by šlo o kopii dobře známé kopie. Žádný jeho snímek prostě není jako ten předchozí. Sám Almodóvar k filmu řekl tohle: „Naprosto jsem propadl vizuální kompozici, která se stala základem charakteristiky vlastně jen naznačených postav. Nedokážu vám je přesně popsat, ani si nevzpomínám na scény z jiných filmů, které by je vystihovaly. Není zde ani nejmenší stopa humoru, ani míchání žánrů, tedy aspoň tomu věřím. Od samého začátku jsem chtěl, aby Julieta byla dramatem, ne melodramatem, které je pro mě typičtější. Drsným dramatem s náznakem tajemství: někdo, kdo hledá někoho, aniž by věděl, proč odešel.“

Scénář vychází z povídek Alice Munro, je však otázkou, jestli by v Kanadě dokázali to, co dokázal Almodóvar – natočit znepokojující snímek o vině, tajemstvích, o víře a o rodině. Řekli bychom, že nejspíš ne. Almodóvar je prostě Almodóvar.

Julieta

Hodnocení FDB 65,3 % | Hodnocení redakce