Rozhovor s Alexem Honnoldem

Lezu, protože je to prostě úžasný

Lezu, protože je to prostě úžasný

Alex Honnold je horolezec specializující se na sólové výstupy skalních stěn. Nyní chce uskutečnit svůj celoživotní sen a překonat více než 900 metrů vysokou slavnou přední stěnu El Capitan v Yosemitském národním parku bez jištění lanem. Jak se mu to povedlo můžete sledovat na stanici National Geographic již 17. 3. 2019.

Jaké to bylo, když jste poprvé vystoupil na skalní stěnu El Capitan v Kalifornii?

Naprosto neskutečné. Já a můj partner jsme si pro tu sezónu stanovili jediný cíl, a tím bylo vylézt na El Capitan za jeden den, a to jakýmkoliv způsobem. Tedy ne technikou volného lezení, ale takovým způsobem, který by nám dovolil zdolat stěnu během 24 hodin. Bylo to velké dobrodružství, velká výzva. Nakonec jsme ji dali za 23 hodin.

Cítil jste nějaký další tlak, protože se z celého lezení zároveň natáčel film?

Ve skutečnosti vůbec ne. V mnoha ohledech mi to vlastně pomohlo. Byla to totiž pro mě dobrá motivace, abych na tomto projektu začal doopravdy pracovat. Lezení na El Capitan je něco, o čem jsem snil už roky, ale těžko se k tomu odhodlával, protože jde fakt o velkou věc. Potřeboval jsem nějaký faktor, který by na mě vyvinul dodatečný tlak, touhu skutečně na mém cíli pracovat. Předtím jsem se opravdu bál, abych akorát celý život nesnil, aniž bych se o to pokusil. Ve skutečnosti uteklo dobrých šest nebo sedm let, během kterých jsem si říkal: „Tohle je rok, kdy půjdu vylézt na El Capitan,“ ale pak mi do toho vždycky něco vlezlo a já si řekl: „Ne, tohle není ten pravý rok.“ To natáčení bylo ale už skutečně dobrým důvodem, abych začal vyvíjet reálné úsilí a zjistil, jestli to dám.

Na Zemi mám určitým způsobem vyměřený čas, a tak se ho snažím co nejvíce využít

Odkud pochází to sebevědomí, které je pro lezení do takových výšek, a navíc kolikrát bez jištění, nutností?

Myslím, že je to všechno zakořeněné v racionalismu, v základním hodnocení objektivní reality. Vždy se sám sebe zeptám: „Mám na to?“ A pokud mám, tak to prostě udělám. Pokud se mi povedlo něco na laně provést znovu a znovu a znovu, pak to přece můžu fyzicky provést, takže neexistuje žádný důvod, proč by se mi to nemělo povést i bez lana.

Jak přemýšlíte o osudu, vzhledem k tomu, co děláte? Mnoho lidí má pocit, že se během lezení bez jištění pohybujete přímo na hranici života a smrti.

Nikdy jsem nebyl nábožensky ani jinak duchovně založený. Na osud asi moc nevěřím. Vnímám život jako sérii pravděpodobností, náhod a reality. V mém myšlení nehraje osud vůbec žádnou roli. O smrti a o tom, že můj čas vyměřený na této planetě může být krátký, samozřejmě přemýšlím a jsem si toho vědom. Myslím, že moje touha být v lezení nejlepší, se zčásti odvíjí právě od tohoto vědomí, že zde jsem jen na určitou dobu.

Víte už, co bude Vaší další velkou výzvou?

Zatím nemám tušení. Pokud jde o výzvu typu El Capitan, myslím, že bude trvat ještě tak další rok nebo dva, než se opravdu nadchnu pro něco mega. Uvidíme.

Děláte věci, ke kterým by se mnoho lidí neumělo odhodlat, protože by byli až příliš brzděni strachem. Máte také strach? A už jste se ho naučil ovládat, nebo je to něco jako vrozený um?

Právě díky všemu tomu času strávenému v obavách jsem se naučil strach ovládat. Ve skutečnosti mám se strachem spoustu zkušeností, pravděpodobně víc než průměrný člověk. A myslím, že právě to je tím aspektem, který mi pomáhá rozlišovat mezi situacemi, kdy jsem skutečně v nebezpečí a těmi, kdy se prostě jen obyčejně bojím.

Takže to umění tedy vlastně tkví v praxi, je to tak?

Je to fakt zajímavý a komplikovaný vztah mezi tím, jak strach a mozek fungují. Ve vědeckém magazínu Nautilus vyšel článek o studiu mé amygdaly (párová mozková struktura, která významně ovlivňuje chování při strachu, pozn. red.). Jedna z věcí, kterou jsem si z tohoto článku vzal, je to, že můj mozek zjevně začíná být trochu jiný než mozek běžného člověka z hlediska odezvy na strach. Toto zjištění má pravděpodobně dost co dělat s faktem, že se již roky a roky strachu pravidelně vystavuji.

Jednoduchá otázka: proč lezete?

Protože je to úžasné.


Alex Honnold (* 17. srpna 1985, horolezec)
Alex Honnold je profesionální horolezec, jehož dravé sólo výlety bez jištění na těch největších útesech Ameriky z něj dělají jednoho z nejuznávanějších a nejsledovanějších horolezců na světě. Alex „No Big Deal“ Honnold, jak se mu často přezdívá, se objevil v pořadu televize CBS 60 minut, na obálce magazínu National Geographic, v mnoha mezinárodních televizních reklamách a také hrál ve spoustě dobrodružných filmů, včetně na Emmy nominovaného Sám ve stěně. V současnosti je hlavní tváří dokumentárního snímku Free Solo od National Geographic.

Rozhovor
Foto Kubo Krížo/Snapbacks.cz

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na

Available on App Store Get it on Google play PC a MAC