Zombíci, krev a humor

Zombie ne a ne zemřít. Živí mrtví se rozlezli do všech možných i nemožných žánrů hororu. Naštěstí tu a tam vysvitne naděje jako australská post-apokalyptická komedie Noc oživlých protinožců. „Asi jsme vykradli ty správné lidi,“ říká režisér Kiah Roache-Turner. „Miluju horor a drama. K mým nejoblíbenějším patří filmy od Orsona Wellese, Françoise Truffauta, Terryho Gilliama, Davida Lynche a Ridleyho Scotta. Mám obsedantně kompulzivní filmový mozek, který čerpá ze všech možných zdrojů.“

Noc oživlých protinožců se odehrává v australské buši a jejím hrdinou je šikovný mechanik Barry, který se probudí do zombie apokalypsy. Během chaosu mu šílený vědec unese sestru, a tak Barry vyráží na zběsilou cestu, aby ji zachránil. Spalovací motory přestaly z nějakého důvodu fungovat, ale zombie produkují hořlavý plyn. Hrdinný mechanik vtipně improvizuje, aby nemusel šlapat pěšky. S novými parťáky se prosekává lidožravými hordami. Otázkou je, jestli ségra nakonec nějakou záchranu potřebuje…

„Nejdříve jsem si Barryho představoval jako Šíleného Maxe,“ přiznává Roache-Turner, který vyrůstal na původních příbězích tohoto australského Bojovníka silnic. „Zamyslete se nad tím: přijde o rodinu, naštve se a vybije si to na mrtvých kolem. Nejsem si ani jistý, jestli nakonec znovu objeví vlastní lidskost.“ Takovým extrémům Barry nepodléhá, spíš se snaží udržet si nadhled. Podle Roache-Turnera ale bylo důležité, aby byl cítit jeho doutnající hněv. „Takový, jaký v Šílenem Maxovi vyzařoval Mel Gibson.“ 

Režisér Roache-Turner je samouk. Coby nadšený fanda zkoušel točit filmy už od třinácti let. Po dokončení studia digitálních médií na akademii v Sydney pracoval u reklamy, kde se naučil točit rychle a s omezeným rozpočtem. To se mu hodilo i v případě Noci oživlých protinožců. Část filmového rozpočtu dokonce vybral od fanoušků na internetu. Scénář napsal s bratrem Tristanem. Oba se v té chvíli mohli opřít jedině o pár zkušeností nasbíraných na dvou akčních kraťasech. A to jim zkomplikovalo život. 

„Chtěli jsme mít jistotu, že všechno bude vypadat zajímavě. Každá scéna musela být super a fungovat sama o sobě,“ říká Roache-Turner. To znamenalo hodně přepisování. S neustálými změnami bylo chvílemi těžké udržet krok. Během tří a půl let natáčení se z Barryho milenky stala jeho sestra a z bratra záporák bez příbuzenského vztahu. „Byl to drsný zážitek,“ přiznává. „Začali jsme s něčím na způsob Já, legenda, kde se jeden chlap sám brání spoustě zombií. Byl to náš Taxikář mezi zombie filmy. Ale nakonec je z toho dobrodružný příběh skoro jako nějací divní Dobyvatelé ztracené archy.“

Noc oživlých protinožců se přehnala přes filmové festivaly a dostala se až do Karlových Varů. V únoru 2015 bylo oznámeno, že se chystá pokračování. Dojít na něho má až někdy na začátku příštího roku. Roache-Turner momentálně pracuje na duchařském hororu. „Bude to něco jako nepřístupní Krotitelé duchů okořenění H. P. Lovercraftem a Hellraiserem.“ 

Duchové jsou v hororech stejnou epidemií jako zombie, a tak je Roache-Turner chce taky položit na lopatky. „Už toho mám dost a hodlám se vrátit do osmdesátek. Když se tehdy zjevil duch, někdo vzal brokovnici a sejmul ho.“

Více najdete v tabletovém magazínu, který je dostupný pro iOS a Android, nebo pro PC.