Rozhovor

Když zvládneš život sám, a postaráš se o svoje bližní, pak pro mě budeš vostrej

Radek Gipsy Banga

Setkali jsme se spolu před koncertem. Bylo na něm poznat, že je lehce nervózní a že je unavený, jelikož měl za sebou celý den s novináři a zvukovou zkoušku k tomu, přesto si na nás ale ještě večer udělal čas, a tak mohl vzniknout následující rozhovor. Večírek se konal k příležitosti křtu jeho nového videoklipu Jižní spojka. Veškerý výdělek šel na nadaci, která pomáhá ženám s rakovinou prsu.

Proč zrovna dobročinná akce pro nadaci, která se zabývá rakovinou?

Moje babička umřela na rakovinu, moje maminka bojuje s nezhoubným nádorem, moje bývalá producentka Eva Skallová teď umřela na rakovinu. Člověk dělá, že rakovina neexistuje. Až když vám ale umře někdo, na kom vám záleží, tak pochopíte, že to je vážný problém. Ženy jsou v tomto ohroženější – kvůli prsům.
Zeptám se Vás na vaše hudební začátky. Já Vás poslouchala v patnácti letech, to jste ještě byl drsný rapper.

Pak jste najednou ubral. Co Vás k tomu přerodu vedlo?

Hodně lidí se mylně domnívá, že já jsem na scéně deset, dvanáct let. To ale není pravda. Já jsem začal s hiphopem už ve třinácti letech. Je mi třicet čtyři let. Takže jsem tady v podstatě dvacet jedna let. Já tvrdím jednu věc, a sice že člověk se nějakým způsobem vyvíjí. Myslím lidsky. Rap se dá dělat v dobách, kdy tomu člověk věří a má pocit, že je ten drsnej černoch s bouchačkou. Pak ale přijdou nájmy, pojištění a přijde ta tvrdá realita a člověk zjistí, že tak drsnej není. Co bylo pro mě klíčové a zásadní, že jsem pochopil, že jako veřejná osoba, kterou poslouchají mladí lidé, jdete příkladem. A být sprostý a vulgární a vůbec – způsob hiphopového života… To asi není ten správný vzor. Nechci se dívat dozadu. Momentálně dělám věci úplně jinak, než jak jsem je dělal předtím. Snažím se vést mladší k tomu, aby byli lepší. K tomu, abys byl lepší, nepotřebuješ vulgaritu, být drsnej nebo někoho mlátit. Když zvládneš život sám, vychováš děti a postaráš se o svoje bližní, pak pro mě budeš vostrej. To, že to říkáš do mikrofonu, neznamená, že jsi vostrej. Člověk se prostě vyvíjí s věkem.

Vy jste si vymyslel umělecké jméno Gipsy.cz, čímž jste se veřejně přiznal ke svému romskému původu. Spousta lidí to ale spíš skrývá. Byla v tom nějaká snaha o osvětu? Chtěl jste tím říct, že se nebojíte to přiznat?

V roce 2006 jsme začali něco reprezentovat. Tak to beru. A nejenom jméno kapely, ale i romské hnutí. Najednou tu bylo Gipsy.cz, kteří hrají, makají, pracují. A to byl hrozný kontrast k tomu, co se o Romech všeobecně říká. Nebo říkalo, dnes už je to trošku jinak. Inspiroval jsem se Luckou Bílou, která to vlastně nikdy nepřiznala. Ona to udělala strategicky správně, protože přiznávat, že jsi Rom, to ti může spíš uškodit než pomoct – v zemi, kde ta xenofobie prostě je. Já to ale udělal a věřil jsem tomu, že se to jednou vyplatí. Že Romové i Neromové uvidí, že ten pozitivní vzor byl důležitý, nejen pro mě osobně, ale i pro Romy. Přiznali jsme, že jsme Romové. Chvíli jsem se politicky angažoval, ale místo toho teď dělám prevence, kde si myslím, že budu nápomocen mnohem víc. Někdy je lepší mlčet a někdy je lepší makat a ukázat, že něco umíš a že jsi vzdělaná. To kolikrát udělá mnohem víc, než někde něco tlachat. Takhle jsem to vzal a nestydím se za to a myslím si, že dnes to lidi už i oceňují. Myslím, že mi to i otevřelo dveře.

Posloucháte někdy sám sebe?

Panebože vůbec! Vůbec se neposlouchám. Takový úchyl nejsem. Trpím tím, že nesnáším svoje dílo. Udělám desku a hned bych ji mazal. Kolikrát mi nadávali vydavatelé a říkali mi „Ježišimarja, tak už se nějak rozhodni, nebo nikdy nic nevyjde!“ Jsem strašně sebekritický. Když něco udělám, třeba za půl roku bych to udělal jinak.

Jakou muziku vůbec nemusíte? Co byste si nikdy nepustil?

Pochopitelně Ortel! Jakoukoli rasistickou hudbu fakt ne. Třeba Public Enemy jsem měl strašně rád, ale tam je xenofobie vůči bílým… Od té doby, co to tak dělají, pro mě skončili. Mně je úplně jedno, kdo je rasista. Když slyším rasismus od svých známých, okamžitě utnu vztahy. Je mi jedno, jestli to je bratr, sestra, kamarád. Já jsem se rozhodnul, že xenofobii nebudu tolerovat v žádné podobě a za tím si pevně stojím.

Jakého rappera uznáváte?

Uznávám Marpa. Byl to chvilku můj kůň, produkoval jsem ho, pomohl jsem mu na začátku a teď vidím, že se to vyplatilo, vždycky jsem v něj věřil. Myslím, že je to jeden z nejúspěšnějších hiphoperů tady vůbec. Vážím si toho, kam si troufnul. Troufnul si tam, kam si jiní hiphopeři vůbec netroufli. Fakt si ho vážím za to, že to dotáhl tak daleko.

V televizi teď běží další řada Stardance. Vy jste vystupoval v té minulé. Sledujete to?

Kouknul jsem se na ten první díl. Konečně jsem si to mohl užít jako divák a ne jako účinkující, co tam nervózně čeká na své vystoupení. Co chcete vědět?

Šel byste do toho znovu?

Když tam člověk vstoupí, chce toho být součástí a miluje to. Ale zcela na férovku, byl to takový stres, možná největší v mém životě, takový nápor na psychiku, že už bych do toho nešel.

Co byste poradil začínajícím umělcům?

V dnešní době být začínající interpret je strašně těžké. Nezávidím jim to. Jediný způsob, jak vyniknout, je, že na sobě musí makat a být originální. Nesnažit se pořád někoho kopírovat a znít jako někdo. To dnes lidi dělají hodně. Myslím, že je to chyba.

Máte životní motto?

Chtít, věřit, konat. Když chceš, věříš a děláš pro to něco, tak mimo smrti a zdraví tě nemůže nic zastavit. Tím se řídím. Vždycky, když si v životě stanovím nějaký cíl, tak si to řeknu. Že ten cíl chci, mám jasnou představu o tom, jak to má vypadat, a udělám pro to maximum.

Radek Banga (*27/3/1984) – raper, zpěvák, textař, hudebník

Radoslav Banga je známější pod pseudonymem Gipsy. Je to rapper, zpěvák, textař a hudebník romského původu, který již od svých třinácti let působí na české hiphopové scéně. Co možná nevíte, je fakt, že napsal text k písni Letím ke hvězdám pro první ročník soutěže Česko hledá SuperStar a pak také spolupracoval na debutové desce Busted R'n'B zpěváka Sámera Issy, který soutěžil právě ve zmíněném pořadu. V roce 2004 ovšem přichází revoluční myšlenka – spojit prvky hip-hopu, breakbeatu a funku s romským folklorem. Vzniká album Ya Favourite CD Rom a později se Banga setkává se známým romským houslistou Vojtěchem Lavičkou. Z počátku pouze vystupují naživo v rámci Gipsyho sólo alba, avšak o rok později už  z experimentu vzniká čtyřčlenná skupina Gipsy.cz. V roce 2006 vydali album Romano Hip Hop. Deska sklidila nevídaný úspěch. V roce 2007 získal Radoslav Banga prestižní cenu OSA a stal se nejúspěšnějším mladým autorem populární hudby. Gipsy.cz si jako první a zřejmě jediná česká kapela zahrála na největším festivalu na světě, Glastonbury.

Více najdete v tabletovém magazínu, který je dostupný pro iOS a Android, nebo pro PC.
Rozhovor
Foto Karolína Ryvolová

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na