Rozhovor s Martinem Dejdarem

Dabing je umění svého druhu a Češi jsou v něm dobří

Dabing je umění svého druhu a Češi jsou v něm dobří

S Martinem Dejdarem jsme se potkali ve studiu u příležitosti dabování nových dílů seriálu Simpsonovi, kde už 27 let propůjčuje hlas postavě Barta. Povídali jsme si nejen o českém dabingu, ale i o muzikálech a jeho aktuálních projektech.

Se seriálem Simpsonovi jste už strávil skoro tři dekády. Vnímáte rozdíl v dabování Barta předtím a teď?

Popravdě řečeno, ani moc ne. Je to hlavně tím, že ta postava nestárne. Není to třeba jako v seriálu Zdivočelá země, kde děj seriálu začínal, když bylo mé postavě 30 a na konci už skoro 50. Zato Bartovi je pořád 10, takže ten čas člověk tolik nevnímá.

Humor Simpsonových je specifický, zaznamenal jste za tu dobu nějaký posun v tomto ohledu?

To vlastně taky moc ne. Dobré je, že je to pořád aktuální. Seriál celou dobu komentuje a glosuje reálné události. Některé věci, které se tam objeví, jsou ale přímo vizionářské. Například volba Donalda Trumpa prezidentem byla „předpovězena“ v seriálu. Před několika lety se v jednom z dílů objevilo, že Las Vegas bude mít hokejový tým, který vyhraje Stanley Cup. Tým Las Vegas vznikl vloni a byl ve finále Stanley Cupu, což vypadá až mysticky. Čili já si vážně myslím, že něco na těch Simpsonech je (smích).

Jak dlouho trvá, než nadabujete jeden díl? 

Dnes jsme dělali dva díly a trvalo to hodinu. Jen pro představu, když jsme začínali s dabingem Simpsonových, trvalo by to dva dny.

Jak se díváte na český dabing obecně? Někteří lidé oceňují jeho vysokou kvalitu a považují ho za jeden z nejlepších na světě, jiní se naopak dabovaným filmům vyhýbají.

Podle mého názoru pořád ještě dabing potřebujeme, protože je stále dost lidí, kteří se nemohou dívat na filmy v originále. Jde především o starší lidi. Česká republika má fantastickou historii dabingu. Je to taky dáno tím, že v ČR je úžasná tradice rozhlasového herectví, které se dřív učilo i na DAMU. Dělali se rozhlasové hry, pohádky i divadelní hry. To je nesmírně těžká disciplína, protože máte jen jeden vjem a to je sluch. Ani nevím, jestli něco podobného existuje ve světě. Pro mě je to radost poslouchat a tenhle um se odráží i v dabingu.

Dneska je horší, že nevíte kde vás kdo natáčí a fotí. Jste v podstatě veřejný majetek

V letošním roce bude uvedeno pět filmů, ve kterých hrajete. To je docela dost. Jak to stíháte?  

Víte, to člověk neplánuje. Jeden rok toho natočíte málo nebo nic, jiný se toho sejde víc. Naše profese je v tomhle nepředvídatelná, chodí to ve vlnách. Já jsem teď třeba tři čtvrtě roku nedělal nic. Někdy přijde naráz několik nabídek a vy je chcete vzít všechny. Ale musíte si vybrat. 

Jsou Vám muzikály blízké? 

Není muzikál jako muzikál. Role v klasických muzikálech jako Noc upírů nebo Bídníci jsem odmítl, protože nejsem muzikálový zpěvák. Ale muzikály jako je Trhák nebo Mýdlový princ, kde je větší procento činohry, už beru. 

Jste částečně spojován s komediálními rolemi, i třeba díky Bartu Simpsonovi. Je to tak, že když přijdete do společnosti, lidi očekávají, že je budete bavit?

Někdy ano, ale není to pravidlo. Člověk, když jde do společnosti, tak už si vybírá. Nejsem člověk, který by vyhledával společenské akce a musel se ukazovat. Dřív po mě lidé vyžadovali, abych je bavil, ale taky jsem se s tím naučil pracovat. Horší dneska je, že nevíte, kde vás kdo natáčí a fotí. Jste v podstatě veřejný majetek. Což je strašné a není proti tomu obrana. Nikdo se neptá, strčí vám dítě do ruky a už vás fotí. V tomto smyslu společnost není ideální a lidi se občas neumějí chovat. Ale samozřejmě jsou i slušní lidé, kteří se zeptají, jestli se můžou vyfotit. S tím nemám problém. 

Je teď aktuálně něco, na co se opravdu těšíte?

Ale jistě. Děláme teď na divadle přepis fantastického a mnou velmi oblíbeného muzikálu Trhák z dílny pánů Smoljaka, Svěráka a Podskalského. Průběžně celý rok dělám na filmu Vánoce budou. Musel jsem taky bohužel odmítnout hlavní roli v nově připravovaném muzikálu Doktor Ox, což mě strašně mrzí, ale už bych to nezvládl dohromady s dalšími věcmi. Za nejdůležitější projekt za poslední roky považuji film Kluci z hor, který měl premiéru začátkem května a kde hrajeme s Jiřím Lábusem dvě hlavní role. Je to vážnější film o současných lidských charakterech a myslím, že by ho lidi měli vidět.


Martin Dejdar (* 11. března 1965, herec a dabér)
Martin Dejdar vystudoval pražskou DAMU. Po studiích nastoupil do studia Ypsilon a hostoval i v jiných divadlech, mj. v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého, kde se představil např. ve hrách Sluha dvou pánů, Othello nebo Anna Karenina. Do diváckého povědomí se dostal především díky mnoha filmovým rolím. Exceloval ve filmovém muzikálu Šakalí léta (1993), kde ztvárnil hlavní roli výstředního mladíka Bejbyho. Dále se objevil např. ve filmech Učitel tance (1994), Amerika (1994) nebo v seriálu Zdivočelá země (1997–2012).

Rozhovor
Foto Prima Cool

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na

Available on App Store Get it on Google play PC a MAC