Kmotr

Jeden z nejvýraznějších a určitě nejúspěšnějších filmů vycházejících z poetiky tzv. Nového Hollywoodu. V době, kdy ve Spojených státech kvůli výraznému vzestupu vlivu televize hledají filmoví tvůrci způsoby, jak upoutat divákovu pozornost a vrátit jej zpět do kinosálů, se společnost Paramount rozhodla svěřit svůj nejvýznamnější projekt do rukou mladého a tehdy málo známého režiséra Francise Forda Coppoly. Ten si navíc ke spolupráci vybral herce, kteří ani náhodou nesplňovali představy producentů. A přesto se zrodil kultovní film, ke kterému se neustále, i po čtyřiceti letech, vracejí generace diváků.

Zápletka nás zavádí do let 1945-1955, kdy ve Spojených státech sílí význam a vliv organizovaného zločinu v jeho italské, mafiánské podobě. Na velké ploše plné realistických obrazů násilí, vydírání, prostituce vyrůstá obraz italského mafiánského rodu Corleonů, který postupně ovládá své teritoriu a využívá k tomu dvou věcí: jednak násilí, vydírání, zastrašování v nejrůznějších podobách, vše pod heslem náš blahobyt světí prostředky. A potom důraz na rodinné souručenství. Proto je příběh koncentrován kolem zakladatele rodu, dona Vita Corleoneho, kterého geniálně ztvárnil Marlon Brando. Jeho přesvědčivost byla tak veliká, že upoutala i porotu a za herecký mužský výkon v hlavní roli mu byl udělen Oscar. Ovšem i zde Brando potvrdil svou pověst rebela a potížisty – cenu odmítl převzít. Hlavnímu bossovi, kmotrovi, zdatně sekunduje jeho nejmladší syn Michael (Al Pacino). Příběh čerpá svou poutavost především z respektování rozsáhlého stejnojmenného románu Maria Puzza, což se projevilo nejen v uhrančivé atmosféře mafiánského světa, a ale i v tom, že autor scénáře spolupracující na něm i s Mariem Puzzem, Francis Ford Coporla, byl také oceněn Oscarem. Skutečnost, že jde o jedinečnou podívanou se silným vzkazem zamýšlejícím se nad podobou americké společnosti po konci 2. sv. války a úlohou organizovaného zločinu v ní ztvrdil i třetí Oscar, za nejlepší film.     

K úspěchu filmu jistě přispěl i fakt, s jakou pečlivostí vybíral režisér i obsazení vedlejších postav: nejstaršího Corleonova syna, výbušného Sonnyho hrál James Caan, prostředního z rodu Caleonů, zbabělého Freda John Cazale. Úlohy Corleonových pohůnků a gangsterů nižší úrovně pak zahráli se stejnou přesvědčivostí herci méně známí, ovšem velmi dobře vybraní, pokud jde o jejich fyziologické typy (např. Richard S. Castellano jako Clemenza, Al Lettieri hrající Sollozza). I ženské role svedly na plátno budoucí velká jména Hollywoodu: Michaelovu milenku Kay Adamsovou, trpící tím, že nemá italský původ, sehrála budoucí kráska Woodyho Allena Diane Keatonová, Corleonovu dceru Connii zase Talia Shireová, která se později stala slavnou Stalloneovou partnerkou v Rockym.

Zkrátka: dramatický, na detailní rozkrytí mechanismu organizovaného zločinu založený biják, nemůže nechat nikoho chladným ani dnes, když už se mohou jednotlivé záběry a efekty jevit jako staromódní.  

Obsazení

Režie

Francis Ford Coppola

Předloha 

Mario Puzo (stejnojmenný román)

Scénář

Francis Ford Coppola

Kamera

Gordon Willis 

Hudba

Nino Rota 

Hrají

Marlon Brando, Al Pacino, James Caan, Richard S. Castellano, Robert Duvall, Sterling Hayden, John Marley, Richard Conte, Al Lettieri, Diane Keaton, Abe Vigoda, Talia Shire, Gianni Russo, John Cazale, Lenny Montana, Richard Bright, Alex Rocco, Vito Scotti, Simonetta Stefanelli, Angelo Infanti, Franco Citti, Carmine Coppola, Roman Coppola, Sofia Coppola, Joe Spinell, Nick Vallelonga, Saro Urzì, Corrado Gaipa, Al Martino, Rudy Bond.

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na