Sport

Alpské lyžování: Ondřej Bank míří do nejlepší světové desítky

Ondřej Bank

Světový pohár v alpském lyžování startuje – nejlepší lyžaři a lyžařky se sjeli do rakouského Soeldenu k prvním závodům sezony 2014/15. V rozhovoru pro Eurosport se nejlepší český lyžař Ondřej Bank rozpovídal o lyžování i svém životě.

Na dveřích jedné komentátorské kabiny v české redakci Eurosportu máme připevněnou lyžařskou hůlku z limitované edice Albert 2012. Už jsou to dva roky, co se Vám Albert narodil, jak mu to jde na lyžích?

Albert je dost energické dítě, už jsem mu minulou zimu vyhrožoval, že ho postavím na lyže, abychom se té jeho energie trochu zbavili, ale byl jsem hodný táta. Okamžik, kdy se poprvé postaví na lyže, se ale blíží, zima je tady, tentokrát už to přijde.

V Chile jste vyhrál hned svůj první superobří slalom. Naděje do nové sezony, nebo jen nižší konkurence na chilských svazích?

Konkurence v Chile byla úzká, ale vůbec ne špatná, jelo pět šest kvalitních borců, pak už jen Chilané a Argentinci, kteří samozřejmě takovou kvalitu nemají. Pro nás to byl především tréninkový kemp, vždyť i závody tam probíhají v jiném režimu.

Měl jste během těch let čas rozhlédnout se po Chile? A co španělština?

Já to tam mám moc rád, ale ten kemp je pro nás strašně drahý, takže využíváme čas vysloveně pouze na trénink, každý den jsem na sněhu. Kdybych vyrazil na jediný den někam na výlet, jsou to peníze vyhazované z okna. Tím, že jsem v Chile, tak je to takové romantičtější trénování, ovšem na vysoké úrovni. Mám v plánu, až jednou se závodním lyžováním skončím, že projedeme Chile na motorkách. Španělsky jsem se učil jen před těmi pěti lety jednu dvě lekce v letadle, s tím si vystačím celých pět let, protože se nikam nedostanu, a kde se pohybuji, tam se domluvím anglicky.

Lyžování je pro Vás práce i zábava, to je ideální kombinace. Určitě si ji užíváte.

Zvláště po všech zraněních a vážné nemoci si uvědomuji, že mám štěstí, když dělám, co mne baví, a nedělám to jen ze setrvačnosti, přestože lyžuji přes dvacet let. Uvidím, kam až se můžu z českých hor vyhrabat.

Kromě lyžování si rád zahrajete golf a zúčastnil jste se letos poprvé Ski&Golf mistrovství světa. Jak se Vám líbila nová zkušenost?

Líbila. A hodně, byla tam fajn atmosféra. Mně nešlo příliš o výsledek, vím, že mezi golfisty nemám šanci. Startovalo více českých účastníků a vlastně mým hlavním úkolem bylo získat body v lyžařské části pro tým.

Ten lyžařský závod jste vyhrál, přestože startoval i Bode Miller…

Povedlo se a pomohl jsem tím českému týmu, protože se škrtal nejhorší výsledek v lyžích i golfu, já jsem se škrtal právě v golfu. Celý šampionát byla vlastně taková odlehčená zábava. Golf mám rád, ale nemám na něj vedle lyžování a rodiny čas.

Lákají Vás i adrenalinové sporty, například skáčete padákem…

Skákal jsem z letadla a bavilo mě to. V poslední době mě přitahuje Base jumping, ale v srpnu se na Sněžce zabil náš nejlepší skokan. Tím jsem možná zmoudřel a od tohoto nápadu i vzhledem k rodině ustoupím, přece jen, narodil se mi syn. Letos jsem si užil trať pro horská kola Rychlebské stezky, říkám si, to by mohlo být tak akorát adrenalinu. Jenže… Byl jsem tam čtyři dny před odletem do Chile a sbíral jsem ze země kluka se zlomeným prstem, tak si nejsem vůbec jist, zda to byl rozumný nápad si tam zajezdit. Mě vlastně baví všechny sporty, nevynechám ani fotbalovou Ligu mistrů, koukám i na americký fotbal, snažím se v něm najít to, proč u nás vůbec není populární a Američanům se líbí, a co je na něm zajímavého. 

A co obyčejná relaxace, plácnout sebou na pláž.

To mne fakt nebaví, ale slibuji doma delší dobu, že na takovou dovolenou také pojedeme, vždyť máme malého kluka a bude se cachtat ve vodě.

Freeride?

To je jeden z mých snů a doufám, že součást mé lyžařské budoucnosti. A vlastně nejen budoucnosti, vždyť už letos jsem vyrazil poprvé s Robinem Kaletou na heliskiing do Švédska. Poprvé, přestože jsme se domlouvali už asi před pěti lety. Bude z toho nějaký krátký freeridový filmeček. I o mladých klucích, kteří to dělají trochu jinak, protože my jsme už staří pánové, kteří si nahoru létají vrtulníkem.

Vzrušují nejlepšího českého lyžaře auta?

Nejsem žádný mega nadšenec do aut, ale když mne pozve kamarád, abych si zajezdil na rallye veteránů, takový zážitek neodmítnu. 

Co bude, až nebudete lyžovat? Firma Vagus? Jak šlape?

Nad tím přemýšlím skoro každý den a především jsem o tom přemýšlel během těch zranění. Takže šlape, šlape… na to, že je na první koleji lyžování, vždyť devadesát procent času věnuji lyžování a rodině, něco z toho zbytku je Vagus. Ještě bych tomu neříkal byznys, je to projekt do budoucna. 

Vy navrhujete ve Vagusu i design, baví Vás to?

Není to úplně tak, že bych navrhoval design, na to máme profesionálního designéra. Spíše přijdu s myšlenkou, že by brýle mohly být takové a takové barvy, s takovým a takovým nádechem, on na tom zapracuje a pak se o jeho návrzích bavíme a ladíme je.

Vraťme se poslední otázkou k lyžování. Existuje pro Vás ve světovém poháru nějaký závod číslo 1? Co třeba Kitzbühel?

Ne, já vnímám světový pohár jako celek a je pro mne už podle výkonnostního hlediska více než olympiáda nebo mistrovství světa.

Alpské lyžování

Sport
Foto Eurosport
pátek 31. 10.

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na

Available on App Store Get it on Google play PC a MAC