Rozhovor s Davidem Suchařípou

Nejdůležitější pro mě je spokojené publikum

Patří mezi největší herecké pohodáře. Přestože je David Suchařípa skoro neustále na divadelních prknech, nenechává se pohltit prací, ale dokáže si naplno užívat života. Přestože už před dvěma lety oslavil padesátku, je aktivním sportovcem.

Nezačnu zrovna nejlehčí otázkou: už jste hrál pro Vás osudovou či životní roli, nebo na ni ještě čekáte?

Člověk nikdy neví. Například Cyrana z Bergeracu mám už za sebou. Bylo mi to umožněno – a za to děkuji pěknému divadlu v Litvínově. To bylo moc fajn. Jsem především rád, když máme na představeních vyprodáno, lidi jsou šťastní a tleskají nám. To je to, co bych si přál i do budoucna. Mít dobrou práci, dobré role a hlavně spokojené publikum.

S jakým hercem či herečkou nejraději hrajete nebo si chcete zahrát?

Už ve třetí inscenaci hraji s Janou Paulovou. Je to takové krásné herecké setkání. V Divadle Kalich třeba hraji s Pavlem Zedníčkem. Se spoluhráčem z fotbalu Láďou Hamplem v Kalichu taky rád vystupuji. Těch herců je strašně moc a jde hodně o štěstí i náhodu, když se s nimi mohu sejít na divadelních prknech nebo před televizní kamerou.

Kde Vás mohou nyní diváci vidět?

Můžu říct, že na práci si stěžovat nemůžu. Chystáme premiéru Krysaře v Divadle Kalich. Tam hraji postavu Osudu. V Divadle Palace vystupuji ve hře Do pyžam. Mimochodem nedávno jsme zjistili, že už tuto hru hrajeme patnáct let. S Míšou Dolinovou a Ivou Hüttnerovou pak spolu vystupujeme v představení Domácí štěstí. S Janou Paulovou zase jezdíme představení Ani spolu, ani bez sebe. Do kin byl uveden i film Bajkeři, který jsme točili. Je toho hodně, tak snad jsem na nic nezapomněl.

Máte během velkého vytížení vůbec čas sledovat televizi?

Nejsem takový uživatel televize, že bych přišel domů a hned si pustil nějaký pořad. Se ženou se doma často díváme na cestopisy. Ještě mě velice baví dokumenty a hlavně se dívám na sport. Nemůžu říct, že bych byl fanoušek nějakého seriálu nebo pořadu. Rád se ale podívám na dobrý film.

Nejsem takový uživatel televize, že bych přišel domů a hned si pustil nějaký pořad

Před lety jste soutěžil v oblíbené taneční show StarDance, když hvězdy tančí. Dovedete si představit, že byste do podobného projektu znovu šel, přestože je to velice náročné na fyzickou kondici a čas?

Je hodně složité na to odpovědět. Nabídku bych zvažoval až ve chvíli, kdy by přišla, potažmo jaká by byla. StarDance už to být nemůže, protože tam se můžete objevit pouze v jedné sérii.

Vaším velkým koníčkem je sport, především fotbal. Necítíte se na trávníku už někdy unavený?

Musím říct, že se cítím výborně. S fotbalovou partou Realu Top Praha hrajeme na různých místech po celé České republice, a pomáháme tak i různým charitativním projektům. Nedávno jsem si při fotbalu zlomil žebro a to nebylo moc příjemné, ale už jsem v pohodě. Já prostě jen tak nehraji, vydám se ze všech sil. Rád si zahraji ještě golf. Dělal jsem takovou akci s kolegou, že jsem za 80 dní obešel všechna tuzemská hřiště. Je jich celkem 105, takže to byla pěkná porce. Jezdím i mistrovství republiky v rallye.

S jakým vozem závodíte a proháníte soupeře na trati?

Jezdím se Subaru Impreza 12. To auto je výborné, ale není to konkurenceschopné pro ostatní kategorie. Ty lepší porážím, když udělají chybu. Mám ale obrovskou radost, když za mnou přijde profesionální závodník a řekne mi, že jsem zajel super čas.

Nemá o Vás Vaše manželka strach?

Určitě bude mít trochu obavu, ale bere mě takového, jaký jsem. Motoristický sport se bere jako nebezpečný sport, ale s bezpečností je to čím dál lepší. Mám pocit, že daleko horší je jezdit po D1. V rallye nesu zodpovědnost sám za sebe. V autě máme tolik ochranných prvků… Samozřejmě ale jezdím tak, abych zbytečně neriskoval. Manželka mi hlavně říká, abych auto nepoškrábal, že by to byla škoda.

Jste karlínský patriot. Jak se Vám žije v téhle části Prahy, která se po povodních v roce 2002 obrovsky změnila?

Lidé to tady většinou neradi slyší, ale Karlínu ta povodeň pomohla a vymetla odtud všechen bordel. Všichni museli vyklidit sklepy a veškerý nepořádek z bytů. Ty domy, které tady stály a postupně chátraly, spadly nebo se musely nechat zbourat kvůli narušené statice – a díky tomu tady vyrostly nové projekty, ať už jsou to kavárny, restaurace, obchody, byty, či kanceláře. Dohromady se dal i park a život je tady opravdu nádherný.

Jaká je tady Vaše nejoblíbenější restaurace, když je jich tu nyní tolik?

Karlínská pivnice. To je taková klasická hospoda, kde točí plzeňské pivo, dělají tam grilované koleno nebo krůtí stehno.

Mluvili jsme o tom, jak moc jste pracovně vytížený. Dokážete si vůbec odpočinout?

Snažím se, abych toho neměl hodně. Odpočívám sportem a nejvíc asi u golfu. V zimě například rád lyžuji, ale už nejsem nejmladší, tak to prokládám procházkami po horách a restauracích, kde si rád dám dobré víno. S manželkou ještě v létě často jezdíme obytným autem po Evropě – a to je moc pěkné. Dříve jsme totiž lítali na všechny možné ostrovy – a teď přijedeme do Rakouska nebo na Sardinii, vybalíme kola a jezdíme překrásnou krajinou i s naším psem, kterého máme na vozíku za kolem.


David Suchařípa (* 18. března 1965, herec)

Syn herce Leoše Suchařípy, představitel Kenta v Shakespearově hře Král Lear. Vystudoval pražskou konzervatoř a do prvního angažmá nastoupil v Táboře. Vystupoval v Divadle Bez zábradlí a v Činoherním klubu, hraje v Divadle Na Fidlovačce a Divadle Kalich. Pracuje pro film, televizi, rozhlas i dabing. V režii Juraje Deáka hrál Hamleta, Vladimír Morávek ho obsadil jako Romea i Krále Leara (alternoval ho s Jiřím Pechou). Aktivně se věnuje sportu. Závodí v rallye, hraje fotbal i golf. S Českou televizí spolupracoval na filmech Nejasná zpráva o konci světa (1997), Zdivočelá země (1997), Chytit vítr (2001), Silná jako smrt (1998), Počkej, až zhasnu (2002), Zajatci Ďáblova chřtánu (2006) či Sůva z nudlí (2006). Hrál i v seriálu Ordinace v růžové zahradě.

Rozhovor
Foto Realtop Praha, Archiv Davida Suchařípy

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na