Rozhovor s Romanem Šebrlem

Moderování zpráv si už užívám

Atletická legenda, která se nebála přeskočit na druhou stranu bariéry. Bývalý desetibojař Roman Šebrle dosáhl ve svém sportu na vše, co mohl, ať už to byl světový rekord nebo nejcennější medaile – zlato z olympijských her v Aténách 2004. Nyní už třetím rokem moderuje hlavní zprávy na celostátní televizi, což bývá v médiích jeden z nejprestižnějších postů. Začátky pro něj ale nebyly vůbec lehké.

Jak jste se cítil, když jste do moderování večerních zpráv vklouzl rovnýma nohama?

Bylo to pro mne něco úplně nového a hlavně nová výzva. Začátky jsou vždy krušnější, ale nyní si to náležitě užívám.

Máte nějaký svůj moderátorský vzor, kterému se chcete přiblížit?

Zatím ne, ale nemusím chodit daleko. Moji kolegové jsou opravdu výborní.

Vzpomínáte si na ty první dny, kdy jste začal moderovat hlavní zprávy?

První dny byly hodně krušné. Nikdy jsem nic podobného nedělal. To moderování hlavních zpráv je takové specifické… Je tam stres a takové věci, které jsem do té doby neznal, jako čtečka zpráv, a ještě si u toho musím hlídat intonaci. Ty první dny nebyly úplně nejlepší.

Co pro Vás bylo úplně to nejhorší?

První dva měsíce jsem bojoval hlavně s tou čtečkou. Po měsíci jsem zjistil, že pohledem a myšlením jsem o tři slova napřed, než co čtu. Kolikrát jsem se pak přeřekl. Teď už to je lepší, ale někdy bojuji s intonací, aby divák věřil tomu, co říkám.

První dny byly hodně krušné. Nikdy jsem nic podobného nedělal. To moderování hlavních zpráv je takové specifické…

Dá se ten stres a napětí porovnat třeba s tím, když jste šel závodit v desetiboji?

Je to něco nesrovnatelného s olympiádou nebo jiným závodem. Třeba v Aténách, kde jsem vyhrál zlatou medaili, jsem nervozitou nemohl ani jíst, a to jsem měl hlad. Na druhou stranu jsem zase věděl, do čeho jdu a že mám natrénováno, tak to postupně opadalo a vyhrál jsem zlato. U moderování se musím stále zlepšovat.

Již přes tři roky tvoříte moderátorskou dvojici hlavní zpravodajské relace s bývalou Českou Miss Gabrielou Laškovou. Jak jste se spolu sžili?

Myslím, že celkem dobře. Měli jsme ze začátku plné ruce, a hlavně ústa, práce sami se sebou, ale jsem rád, že padla volba právě na Gábinu.

Můžete přibližně popsat, jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Zhruba ve tři hodiny odpoledne přijdu do budovy televize na Palmovce a postupně dostáváme hotové zprávy od našich reportérů z terénu. My si pak jako moderátoři zpráv připravujeme úvodní řeč před tím, než se jednotlivé reportáže pustí divákům na obrazovce. O půl páté už točíme upoutávky na hlavní zprávy a pilujeme si v textech slovosled a celkově se snažíme, aby se nám to dobře předříkávalo před kamerou.

Máte nějaký zvyk nebo rituál před moderováním?

Rituály jsem neměl nikdy ani ve sportu, takže se bez toho obejdu.

Sleduje Vás pravidelně na obrazovce Vaše manželka Eva?

Ne vůbec, protože na to nemá čas. Máme dvě děti, tak má o zábavu postaráno.

Jak jste hlavně na začátku snášel kritiku od lidí za Váš výkon před kamerou?

Kritika je vždycky dobrá. Já jsem navíc mediálně známý, takže jsem čekal, že toho bude dost. Někdo například čeká na to, až se přeřeknu. Beru to tak, že kritiky jsou trojího rázu. Jedna je neadekvátní, kdy to je trochu mimo. Pak jsou zase ty, které vás až moc vychvalují. Pro mě je nejdůležitější to, co je mezi tím. To jsou ty názory, které beru jako zpětnou vazbu.

Posílají Vám lidé hodně dopisů přímo do redakce?

Je pravda, že mi chodí docela dost zpráv od lidí, jak mi na obrazovce fandí a přejí mi. Ale občas dostanu i ty negativní.

Hodně Vás lidé oslovují a radí Vám, jak byste měl moderovat zprávy?

Vzpomínám si, že v Brně jsem potkal paní, která mi říkala, že jsem jí od začátku sympatický a má mě ráda. Poradila mi, ať to v těch zprávách čtu jakoby pro ni. Prý mám v očích takový život a v televizi to není během moderování vidět. Od té doby si opravdu představuji, že to čtu pro někoho, a cítím, že to je lepší.

Jak si nejlépe ve volných chvílích odpočinete od moderování?

Největší koníček je pro mě stále golf. Mohu říct, že trénuji svůj koníček, ale na druhou stranu kolikrát je to pěkná nuda. A hlavně je to hodně na hlavu. Například pět hodin odpaluju míčky nebo je posílám do jamky. Oproti té atletice to vypadá nudně. Na atletice mě tréninky kolikrát i pořádně bolely, ale zase to bylo rychle hotové a kolem byli kamarádi, kteří sportovali se mnou. Na golfu jsem kolikrát jen sám nebo s trenérem.

V minulosti jste říkal, že si rád zahrajete na PlayStationu nebo počítači. Hrajete třeba virtuálně i golf?

Abych řekl pravdu, tak na to už vůbec není čas a pár let nehraju.

Jak jde dohromady moderování a budování golfové kariéry?

Dá se to skloubit, ale je to velice těžké. Cítím, že bych golfu měl dát mnohem víc. Pořád mám totiž určité cíle, kterých bych chtěl dosáhnout, ale potřeboval bych na to víc trénovat. Chci ale i určitým způsobem zabezpečit rodinu, a proto není tolik času. Hledám si svůj rytmus a věřím, že bude víc času i na trénování.


Roman Šebrle (* 26. listopadu 1974, moderátor televizních zpráv)
Českou republiku úspěšně reprezentoval jako desetibojař a zařadil se mezi největší osobnosti atletiky. Na olympijských hrách v Sydney 2000 získal stříbrnou medaili. O čtyři roky později v Athénách vyhrál zlato. Ovládl i mistrovství světa a dvakrát slavil titul i na mistrovství Evropy. V desetiboji držel dlouho i světový rekord za 9 026 bodů. Kariéru ukončil po olympijských hrách v Londýně před pěti lety. V roku 2013 odstartoval golfovou kariéru, kterou lehce přibrzdila jeho nová práce. Od 29. června 2014 moderuje hlavní zpravodajskou relaci na FTV Prima ve dvojici s bývalou Českou Miss Gabrielou Laškovou.

Rozhovor
Foto FTV Prima, profimedia.cz

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na