Rozhovor s Mattem Wrightem

Jakékoli zvíře, kdekoli, kdykoli

Říkáte si, že člověk, který je zvyklý pracovat s těmi nejnebezpečnějšími tvory na naší planetě, musí od pohledu budit respekt. No, není to tak docela pravda. Respekt sice budí, ale zároveň je to takový sympaťák s úsměvem od ucha k uchu, že tu a tam úplně zapomenete, že mohl mít jen před malou chvílí ruku třeba v tlamě krokodýla.

Matte, všichni víme, že se cítíte dobře mezi zvířaty, která většina lidí považuje za škaredá nebo nebezpečná – pavouky, žraloky, hady. Nicméně stalo se někdy, že jste se nějakého zvířete skutečně bál?

Když o tom tak přemýšlím, nikdy jsem se žádného zvířete nebál. Ale nedávno jsem chytal krokodýla: byla noc, naše loď nepatřila mezi nejspolehlivější, a ještě vypadala napůl potopená. Krokodýla se nám podařilo chytit, jenže jak jsme ho tahali do lodi, bárka se nakláněla a možnost, že zahučíme do vody, byla čím dál reálnější. Pomyšlení na noční plavání s krokodýlem mi teda naježilo chlupy na zádech. A jinak taky zrovna nemiluju pavouky!

V deseti letech jste vlastnil jednoho z nejnebezpečnějších australských hadů. Co na Váš zvláštní koníček říkali rodiče?

Vždycky jsem si říkal, že byla máma trochu moc přísná, když mi zakazovala chytat pakobry (jeden z nejjedovatějších hadů v Austrálii – pozn. red.) a nosit je domů, což byla moje oblíbená zábava. Teď už chápu, jaký musela mít strach, když jsem jako dítě nosil domů kýble plné nebezpečných hadů. Nakonec se mnou uzavřela dohodu: když přestanu chytat pakobry, koupí mi nejedovatého hada, kterého budu moci chovat. To zafungovalo a já dostal 2,5 metru dlouhou krajtu kobercovou – pojmenoval jsem ji Šalamoun. Nakonec máma pochopila, že zvířata prostě zbožňuju, a od té doby mě podporovala.

Problémová zvířata není třeba zabíjet, jen jim musíte najít to správné místo k životu

Nějaký čas jste strávil na Papui-Nové Guineji. Doporučil byste tuhle destinaci „obyčejným“ turistům?

Byl jsem hodně malý, ale pamatuju si na nádherná místa, úplně nedotčená člověkem. Komukoliv, kdo by tam chtěl jet, určitě doporučuju si o tom předem něco přečíst, protože některá místa tam jsou opravdu nebezpečná. Papua-Nová Guinea je spíš pro zkušené dobrodruhy.

A teď jednu těžší otázku: Jaké místo na Zemi máte nejradši?

Když jsem nahoře ve vzduchu. Není nad ten pocit, když letíte ve vrtulníku, široko daleko nikdo není a vy si jen užíváte toho pohledu. Nejradši to mám v australské oblasti Top End (severní oblast Severního teritoria, jež se vyznačuje bujnou vegetací – pozn. red.), protože prolétáte nad zaplavenými oblastmi a nádhernými vodopády.

Mimo jiné jste byl v australské armádě. Jaký to byl zážitek?

Armáda mě toho spoustu naučila – o životě i o mně samotném. Hlavně teda disciplíně! Nejdřív to byl samozřejmě šok, ale ty zkušenosti pro mě byly neskutečně cenné, když jsem začal podnikat. Hrozně důležité je pro mne také přátelství a pocit sounáležitosti, kterým vás armáda naučí.

Mnoho živočichů na planetě je na pokraji vyhynutí. Co může obyčejný člověk udělat, když chce tuhle situaci změnit a nějak pomoci?

Osvěta a povědomí o problému je zásadní. Lidé musí respektovat zvířata a místa, která jsou pro ně domovem. A nezáleží, jestli jsou ta zvířata podle nás nebezpečná, nebo ne. Často se pohybujeme v jejich teritoriu – a právě v takových chvílích je zásadní chovat se ohleduplně. Ochrana zvířat je důležitá, ale stejně tak se musíme starat o celou přírodu.

Je nějaké zvíře, které Vás teď obzvlášť zajímá a o němž byste se chtěl dozvědět víc?

Chtěl bych víc prozkoumat Galapágy a jejich faunu. Tenhle izolovaný ostrov nabízí neskutečné množství rostlinných i živočišných druhů, jaké nenajdete nikde jinde na světě. Obzvlášť mě fascinuje obrovská želva a celkově mořská zvířata.

A teď jedna záludná otázka na závěr: Jaké je Vaše oblíbené zvíře a proč?

Rozhodně krokodýli a psi! Krokodýli proto, že jsou to prehistorická zvířata, někdy mám pocit, že jsou z jiného světa. Chovám vůči nim hluboký respekt. A na své psy nedám dopustit, protože tu vždycky byli pro mě a já pro ně a ta bezpodmínečná láska, co mi dávají, je něco neskutečného.

 


Matt Wright (* 29. srpna 1979, expert na nebezpečná zvířata)

Matt většinu svého života tráví mezi tvory, před kterými by většina z nás asi rychle utekla. Vyrůstal v australském Queenslandu a jako dítě trávil spoustu času se svými rodiči v Papui-Nové Guineji, kde byl styk s hady, pavouky, žraloky a divokými kočkami na denním pořádku. Dnes se Matt díky své vášni a jedinečným schopnostem stará o nejrůznější nebezpečná zvířata – od polárních medvědů po krokodýly. Od roku 2011 spolupracuje s kanálem National Geographic, pro který točí populární dokumentární seriály. Nyní ho můžete vidět v pořadu Australský kovboj.

Rozhovor
Foto National Geographic

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na