Sport

ME v atletice: Předcuryšský dotazníček pro Báru Špotákovou

Bára Špotáková

Ve dnech 12. až 17. srpna bude Eurosport vysílat Mistrovství Evropy v atletice z curyšského stadionu Letzigrund. Jednou ze zlatých medailových nadějí české atletiky bude Barbora Špotáková.

Na Eurosportu bude Váš boj o poslední chybějící titul komentovat i legendární Dana Zátopková. Bude to pro Vás pobídka v souboji se Stahlovou, Ratejovou a spol.?

To je milá informace, moc mě to těší a každopádně se budu snažit o to víc.

Kdo je Vám ve světě atletiky nejbližší, kdo je největší parťák – mezi ženami i muži?

Mám obrovské štěstí, že jsem se mohla závodně a pak i trenérsky sejít s Janem Železným, protože bez něho bych nikdy oštěpem takto neházela. Atletka, která mi v jeden moc důležitý okamžik dodala víru v to, že jde soupeřit s celým světem, je diskařka Věra Cechlová. Je mi hodně blízká.

Kdo byl iniciátorem Vaší atletické kariéry?

Jednoznačně rodiče, oba dělali atletiku. Ale k oštěpu jsem se prokousávala postupně a vlastně to naplno začalo až díky Honzovi Železnému ve 21 letech.

A kdo Vás nejvíce na Vaší cestě sportovním světem ovlivnil?

Jsou to rozhodně všichni moji trenéři, nemohu uvést jen jednu osobu. Tudíž nejdříve moje matka, dále Rudolf Rozmahel na základce, Petr Čech na střední škole a Ruda Černý během mých vysokoškolských studií. A pak již zmíněný Jan Železný.

21. srpen 2008 a olympijské zlato v Pekingu po výhře nad Abakumovovou posledním pokusem – byl to do narození Janka největší den Vašeho života?

To je celkem přesně řečeno. Tenkrát se stalo něco výjimečného, co bude navždy můj největší atletický, ale zároveň i životní zážitek.

A čím byl mimořádný – kromě supervýkonu – den vašeho světového rekordu?

Že jsem se cítila hrozně, pršelo a bylo 10 stupňů Celsia.

Jaké počasí je při závodech „přítel“ a jaké naopak vůbec nemusíte?

Nemusím šílené vedro. Vše ostatní zvládám nebo si nepřipouštím.

Jakou cestu volíte při výběru oštěpu?

To je čistě pocitová záležitost toho momentu. Prostě, který mi zrovna sedne do ruky.

A co tretry, máte je v nějaké speciální úpravě?

Vyšívají mi na ně jméno, ale jinak mám stejné jako všichni ostatní. Vlastně v současné době házím ve starém typu, který mi sedí nejvíc a hlavně jsem v něm vyhrála OH v Pekingu a hodila světový rekord. Víte, možná je to z nostalgie.

Stíháte vedle rodiny a atletiky nějakého koníčka či dokonce „koně“?

Minimálně. Aspoň občas zajít do hospody s přáteli.

O Vás a Třech sestrách se toho už napsalo moc. Chystáte se na ně po Curychu?

Ráda bych.

Jste fanda do aut, nebo jste raději v roli spolujezdkyně?

Jak kdy. Ráda řídím auto, motorku i náklaďák.

Před časem jsme absolvovali pohodovou cestu vlakem do Ostravy na Zlatou tretru. Jak obecně cestovní čas využíváte?

Užívám si, že jsem chvíli sama. A četba, četba, četba.

Už jste procestovala svět, existuje nějaké místo snů, kam byste se ráda vydala?

Těch míst je mnoho, ale jsou i v ČR, není třeba cestovat za krásnými místy přes půl zeměkoule. Ovšem není dobré sedět doma, člověk by měl poznat svět.

Když relax, tak kde a jak dlouho?

Minimálně týden jen s rodinou a potom objet přátele různě po Čechách.

Jak změnilo narození syna Váš život?

Už na doživotí mám o někoho starost a někdo se na mne může stoprocentně spolehnout.

Kdyby u Vás nevyhrála atletika – měla jste v hlavě náhradní řešení?

Konkrétně nevím, ale dělám všechno poctivě a myslím, že s takovým přístupem se člověk vždycky někde uchytí.

ME v atletice

Sport
Foto Profimedia.cz
úterý 12. 8.

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na

Available on App Store Get it on Google play PC a MAC