Rozhovor s Andreou Kerestešovou-Růžičkovou

Život v africe je drsný, ale pravdivý

Život v africe je drsný, ale pravdivý

Herečka Andrea Kerestešová-Růžičková je povahou dobrodruh. Tradiční představa dovolené na lehátku u moře jí nic neříká. Raději si s manželem, hudebníkem Mikolášem Růžičkou, sbalí krosnu a vydá se vstříc dobrodružství do divoké Tanzánie. A když cestu může spojit ještě s dobrovolnictvím a svojí velkou vášní – focením, splní si tím svůj sen. A o čem ještě sní?

Letos v zimě jste s manželem podnikli cestu do Afriky jako dobrovolníci. Co Vás k tomu vedlo?

Jako dobrovolnice jsem nikdy nepůsobila, ale často jsem o tom přemýšlela. A když na něco myslíte, tak se to i stane. Z čista jasna mi napsala koordinátorka organizace Bez mámy, že by potřebovali pomoct dostat organizaci mezi lidi. Není nic krásnějšího, než když můžete pomoct činností, kterou milujete, což je v mém případě focení. Nechtěla jsem ale odjet sama, proto se ke mně automaticky a s radostí přidal i manžel.

Proč jste si zvolili chudou Tanzánii, neměla jste z takové destinace předem obavy? Přeci jenom už jste na dovolené byla těhotná…

Volba padla na Tanzánii proto, protože zrovna tam je sirotčinec Bez mámy, který nově postavili a momentálně se rozrůstá. Obavy jsou vždycky, vzhledem k tomu, že jsem před pár lety byla v Kamerunu, věděla jsem, jaké podmínky nás čekají. Je to vždy zkouška osobnosti. Ale pokaždé vás to posílí.

Čekal Vás po příletu šok?

Šok bylo určitě velké vedro a systém na letišti. Víza se udělují přímo na místě a vše vyřizují úředníci pro nás nelogickým postupem. Všechno strašně dlouho trvá a nikdo neví proč.

Co Vás na tamním životě zaujalo nejvíc?

Samotné bytí. U nás se zabýváme zbytečnostmi, kterými si zatěžujeme psychiku. Tam řeší přežití. Je to drsné, ale skutečné.

Hodně jste tam fotila, bylo to do Vaší soukromé sbírky?

Dovolenkových fotografií mám minimum. Fotila jsem převážně způsobem dlouhého pozorování a nejlepší fotky jsem vybrala na výstavu, která probíhala v dubnu a květnu v několika městech Česka a sloužila k propagaci organizace Bez mámy. Fotografie mají spíš dokumentární charakter, jsou na nich tanzánské děti.

Let do atmosféry je můj celoživotní sen.

Dá se říct, že jste dobrodruh?

Jsem takový mírumilovný dobrodruh. Ale v Africe jsme měli docela extrémní hygienické podmínky, na týden nám například musel stačit kyblík se špinavou vodou, kterou jsme se myli. A vlastně mi to vůbec nevadilo.

Už jste zpět v pracovním procesu, co právě natáčíte a jaké projekty Vás letos čekají?

Natáčím seriál a další čas věnuji přípravám výstavy, výběru a úpravě fotek, organizaci vernisáže, všechno bych chtěla stihnout do prázdnin.

Vyhovuje Vám hraní v nekonečných seriálech?

Ano, vůbec mi to nevadí, mám takový vnitřní klid, že mám práci a díky tomu se můžu věnovat svým vlastním aktivitám. Nevidím na tom nic špatného, je to o nabídce a poptávce. Pokud to není seriál dehonestující, ponižující nebo manipulační, vnímám to jako fajn práci.

Máte nějakou vysněnou filmovou roli, kterou byste chtěla ztvárnit?

Ani ne, ale nevadilo by mi hrát němou roli, nemusela bych se totiž učit text. Klidně bych si s chutí zahrála i nějakou podivínku, jako je třeba Amélie z Montmartru.

Co divadlo, to Vás neláká?

Divadlo jsem měla možnost si vyzkoušet, působila jsem v něm rok a půl. To mi stačilo na to, abych si uvědomila, že to není moje parketa. Zjistila jsem, že jsem mnohem introvertnější, než jsem si myslela. A živý výstup před publikem mě stresuje.

Jsem takový mírumilovný dobrodruh.

Jaký je Váš oblíbený film, nebo seriál, na který se s chutí podíváte?

Milujeme s manželem dokumentární filmy s Davidem Attenboroughem, dokumenty o vesmíru, podmořském světě a evoluci. A pak máme rádi docela fantasy nebo divné filmy. Tak například můj oblíbený film je Mr. Nobody, Hledání Vivian Maier, Nekonečný příběh, Neopouštěj mě a taky miluji pohádky v 3D.

A co nějaká odpočinková dovolená?

My odpočíváme nejraději doma. Dovolenou máme s manželem spojenou s poznáváním a vyčištěním si hlavy. Nic neplánujeme, možná jen chatu v lese u řeky. Ale chtěla bych se podívat ještě na mnoho míst. Třeba se dožiju i možnosti letu do atmosféry! To je můj celoživotní sen.

V létě budete mít rok od svatby, změnil tenhle krok nějak Váš vztah?

My jsme už před svatbou byli spolu hodně často, je to nějak automatické a zkrátka hodně věcí děláme spolu. Svatbou je náš vztah ale ještě krásnější. Brzy navíc budeme rodina, to je silné pouto. Na příchod potomka se oba moc těšíme.

Dítě se Vám narodí v létě. S manželem máte oba sourozence, chtěli byste do budoucna také početnou rodinu?

Pro mě je štěstí i jedno dítě. Počet dětí nechám na tom, kolik nám pánbůh nadělí. Netroufám si určovat, kolik dětí bych chtěla. Myslím si, že je to příliš odvážné. Život bychom si neměli regulovat. Důvěřuji tomu, co je nad námi, a vše nechávám plynout.

Jak často jezdíte na Slovensko za rodinou? Zbývá Vám na to čas?

Různě, je to ale párkrát za rok, taky někdy rodina navštěvuje mě. Snažíme se být pořád v kontaktu. Jsou to moje kořeny, moje identita. Nikdy se nechci mojí rodné zemi vzdálit úplně.


Andrea Kerestešová-Růžičková

*21. 7. 1984, herečka
Slovenská herečka, která žije už deset let v Praze. Její první velká role přišla s filmem Rafťáci, diváci ji dále znají v roli Evy ze seriálu Vyprávěj nebo jako lékařku Mariku v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Díky své štíhlé postavě a přirozeně krásnému obličeji Andrea často fotí módu. Raději než před objektivem je ale na druhé straně – focení je jejím velkým koníčkem. Tři roky žije s muzikantem Mikolášem Růžičkou, který působí v kapele Republic of Two. Rok jsou manželé, bydlí spolu na pražských Vinohradech a za pár týdnů se jim narodí první dítě.

Rozhovor
Foto Profimedia.cz

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na

Available on App Store Get it on Google play PC a MAC