Rozhovor

Kariéra sportovce už je minulost…

Petr Koukal

I když je mu teprve třicet let, rozhodl se tenhle sympatický sportovec nadobro pověsit kariéru profesionálního sportovce na hřebík. Důvodů je víc, ale jedním z nich je i jeho manželka Gábina Koukalová, na kterou neměl kvůli světovým turnajům moc času. Nudit se ale Petr nebude, aktivit má totiž víc než dost.

Rozhodl jste se seknout s vrcholovým sportem, co všechno Vás k tomu vedlo?

Především pocit, že člověk by měl dělat to, co ho naplňuje. Díky nelehké situaci v malém a neprotežovaném sportu, kterým badminton je, jsem tento pocit už poměrně dlouho nenacházel. A současně jsem cítil, že i přes veškerou snahu už se výkonnostně nedokážu posouvat nahoru.

Cítil jste se taky unavený, vyčerpaný?

Poslední roky byly extrémně náročné. Vlastně jsem se poslední dva roky na ten konec už opravdu těšil. Dnes vím, že vidina světla na konci tunelu byla obrovská motivace, bez které bych se nejspíše na Olympiádu v Riu ani nedostal.

Jak jste to vnímal, když jste věděl, že Olympiáda je Váš poslední turnaj v kariéře?

Olympijské hry v Riu jsem si užil úplně jinak než ty předchozí v Londýně a Pekingu. Už jsem dobře věděl, co můžu očekávat a užil jsem si je tak trochu „vnitřně“. Neměl jsem pocit, že musím stihnout všechny sporty, vidět všechno naživo, procestovat celé Rio, všechno vyfotit. Bylo to takové poklidné a moc pěkné.

Cloumaly s Vámi emoce?

To ne, snažil jsem si pozitivně užít poslední dny mojí profesionální badmintonové kariéry.

Mrzelo Vás hodně, že jste přiletěl bez výhry?

To mě samozřejmě mrzelo, ale takový je sport. Oba soupeři ve skupině byli silnější a lepší hráči. Nechal jsem na kurtu všechno, ale prostě to nestačilo.

Co bude dál, čím sport nahradíte?

Zatím se hlavně rozhlížím a hledám tu správnou příležitost. Mám rozpracovaných poměrně hodně projektů, tím největším je vlastní nadační fond a program STK PRO CHLAPY, který se snaží upozornit muže na důležitost preventivních prohlídek a prevence.

Uvažoval jste nad tím, že byste pracoval jako trenér, jako většina Vašich kolegů?

Jako trenér výkonnostního nebo profesionálního badmintonu zatím určitě pracovat nechci. Ale určitě budu pokračovat v různých firemních turnajích, exhibicích a podobných akcích. Rád bych také dostal badminton do škol a pokusil se k němu přitáhnout další lidi a hlavně děti.

Zmínil jste osvětu v rámci STK pro muže, přineslo to už nějaké výsledky?

Především o tom mluvím nahlas a veřejně. Dělám různé přednášky, besedy, workshopy. Za tři roky činnosti jsme zachránili více než třicet lidských životů. Letos jsme měli například velký projekt v rámci letních hudebních festivalů, kde naše medičky oslovily a edukovaly přes 60 tisíc lidí a několik set z nich se nám podařilo motivovat k preventivním odběrům krve.

Příští rok chceme udělat velkou roadshow po středních školách a také velkou online kampaň.

Jak teď pečujete o své zdraví potom, co jste prodělal rakovinu?

Podstatně úzkostlivěji, ale nijak to nepřeháním. Snažím se žít zdravě a správně, abych si zbytečně nezatěžoval tělo ani hlavu.

Máte strach, že se nemoc může vrátit?

Nemám. Nepřemýšlím o tom. Věřím, že se už nikdy nevrátí.

Vaše manželka stále sportuje na vrcholové úrovni, podporujete ji v tom?

Samozřejmě. Je to úžasná sportovkyně. Obdivuji ji, jak to všechno zvládá a snažím se být maximální možnou oporou doma i v zahraničí, kam za ní často vycestuji.

Máte na sebe dost času, nebo je to náročné?

Je to náročné, ale už jsme se to celkem naučili. Není to jednoduché, ale teď alespoň už máme vidinu, že to bude jen lepší, když jsem skončil s profesionálním sportem a mám více možností za ní cestovat do zahraničí.

Plánujete založit rodinu?

Nijak speciálně to neplánujeme, ale těšíme se, že jednou rodinu založíme.

Chtěli byste hodně dětí?

Jak velká naše budoucí rodina bude, to necháme osudu…

Jak trávíte nejraději s manželkou volný čas? Věnujete se sportu, nebo se spíš snažíte relaxovat?

Většinu společného času především odpočíváme. Stranou od lidí, často doma nebo někde v přírodě. Rádi si zajdeme na dobré jídlo a ještě raději navštěvujeme pár našich opravdových kamarádů a přátel.

Nebude se Vám po badmintonu stýskat?

Zatím se mi příliš nestýská, mám tolik aktivit, že na badminton nemám prakticky žádný čas. Navíc ho občas stále hraji právě při příležitosti různých exhibicí či firemních turnajů. Věřím, že do budoucna si občas půjdu rád zahrát i jen tak ve volném čase, ale zatím na to nemám pomyšlení.

Petr Koukal (*14. 12. 1985, Badmintonista)
Třicetiletý Petr Koukal je osminásobným mistrem České republiky v badmintonu z let 2007 až 2015. Před dvěma lety prodělal rakovinu varlete, od té doby se snaží o aktivní osvětu v téhle oblasti a apeluje na muže, aby nepodceňovali prevenci. Je půl roku ženatý s vrcholovou sportovkyní, biatlonistkou Gabrielou Koukalovou, dříve Soukalovou. Teď odešel do sportovního důchodu a užívá si odpočinek. Chce se věnovat mimo jiné charitě.

Více najdete v tabletovém magazínu, který je dostupný pro iOS a Android, nebo pro PC.
Rozhovor
Foto Pavel Kaňa, Pavel Lebeda/sportpics.cz

Kompletní magazín se spoustou dalších článků najdete volně ke stažení na