Po poslední zničující globální válce si lidstvo muselo položit otázku, co je příčinou opakujících se konfliktů? Odpověď: nerovnost mezi lidmi a emoce. Stačí je odstranit a na Zemi zavládne ráj. Ráj, který ovšem nemá daleko k peklu.
Vše přitom na první pohled vypadá ideálně – ocitáme se v dokonale uspořádané obci, v níž každý a bez výhrad přijímá své místo, nikdo nikomu nic nezávidí, všichni se chovají jako premianti nedělní školy, způsobně odpovídají na otázky robotických dohližitelů čistoty a pořádku, všichni se vyznačují setrvalou optimistickou náladou v mezích pravidel a všem to příjde přirozené. Aby nebylo pochyb, že jsme na nejlepším možném místě ze všech světů, je obec permanentně zalita sluncem, které vesele probleskuje všudypřítomnou zelení a ozařuje parkové cesty, po kterých se zdravá mládež zdravě prohání na bicyklech, případně se odpovědně připravuje na své budoucí povolání.
Potud by se zdálo, že se odvěký sen lidstva po ideálním uspořádání společnosti konečně podařilo naplnit, kdyby… Kdybychom postupně nezjistili, že ono idylické bezčasí bez konfliktů a agrese funguje jen proto, že jsou lidé srovnaní do latě pomocí tlumících drog a zbaveni tak emocí, ambicí, zloby, závisti, ale i zvědavosti, tužeb, lásky a veškeré individuality. Společnost tak připomíná v lepším případě včelí úl, v horším případě koncentrační tábor s veselým nátěrem, pod jehož povrchem, jak brzy zjistíme, se odehrávají hrůzy o to strašnější, že si jejich vykonavatelé ani neuvědomují, co činí. Na vše dohlíží rada starších řízená přísnou
Meryl Streepovou.
I úl však potřebuje mít svou paměť, vzpomínku, jak to bylo kdysi, než se lidé dobrovolně proměnili v biologické stroje. Tuto paměť představuje Jeff Bridges, který žije na okraji společnosti ve starobylém domě obklopený knihami a zatížený věděním. Vše, co ví, musí nyní předat svému nástupci, který byl radou pečlivě vybrán jako jeho pokračovatel. Jenže věci se zadrhnou, jakmile mladý a citlivý Jonas přestane tajně užívat tlumící medikamenty. Nejen že se v něm postupně probouzejí emoce a zamiluje se, ale především s rostoucím poznáním pochopí omezenost i brutalitu společnosti, v níž žije. Vše směřuje neodvratně ke vzpouře proti systému. Jak to dopadne? Dozvíte se ve filmu Dárce, který byl natočen podle podle stejnojmenné knihy Lois Lowryové, jež za román získala v roce 1994 Cenu Johna Newberyho, a jíž se celosvětově prodalo vice než 10 miliónů výtisků.
