Tut: Kamera ve stínu pyramid

Něco na tom starém Egyptě je. Vždyť jeho kouzlu propadli už Římané, a to ne zdaleka jen v případě Julia Caesara a Marca Antonia, které uhranula charismatická Kleopatra. V době, kdy ze slávy faraonů zbyla jen vzpomínka a ptolemaiovská říše se stala pouhou provincií Impéria, šířil se římským světem kult bohyně Isis a móda všeho egyptského. Už v antickém Římě měl starý Egypt příchuť pradávna a tajemna.

Středověcí muslimští učenci se postarali o uchování alespoň něčeho z odkazu zašlé civilizace, na což mohli v osmnáctém století navázat evropští cestovatelé a dobrodruzi, z nichž asi nejznámější se jmenoval Napoleon Bonaparte. Na své tažení do tehdy britské državy vzal na sto padesát vědců, kteří západu poprvé představili ucelenější pohled na zemi ve stínu pyramid a její neobyčejnou historii. Spustili tím hotovou egyptománii, během níž dostatečně majetné vrstvy sbíraly cokoliv, co se egyptsky jen tvářilo.

Zejména v anglosaském světě přelomu devatenáctého a dvacátého století byla estetika starověké říše velmi populární, a tak se Egypt stával častým námětem prvních filmů. Ostatně těžko najít dramatičtější příběhy než biblický exodus z Egypta, vděčnější postavy něž svůdnou Kleopatru či ambiciózního kněze a talentovaného architekta Imphotepa, nebo atraktivnější kulisy jakými je stát založený na ničím neomezené autoritě boha-panovníka, otroctví a obsesi posmrtným životem. To vše lze navíc lehce přenést do moderní doby například v podobě mumie probuzené neopatrnými archeology.

První film o Kleopatře a Marku Antoniovi byl natočen už v roce 1908 a v první polovině minulého století zpracován ještě nesčetněkrát. Nejspíš proto, že příběh ženy, která si byla vědoma svého vlivu na muže a dovolila si svobodně vybírat svoje partnery, v časech upjaté morálky provokoval, a tím byl divácky atraktivní. Ze všech adaptací starověké legendy je samozřejmě nejznámější ta s Elizabeth Taylor, Richardem Burtonem a Rexem Harrisonem v hlavních rolích natočená v roce 1963.

Kleopatru a biblické příběhy dnes do velké míry vystřídaly akční filmy a seriály, které nečerpají z klasických legend a staroegyptské motivy staví do zcela nových souvislostí. Začalo to v polovině devadesátých let Hvězdnou bránou, která odhalila, že dávní bohové Anubis, Osiris či Ra jsou vlastně mocní mimozemšťané a dodnes se prohánějí vesmírem – v lodích ve tvaru pyramidy, jak jinak. Vlnu zájmu o starověký Egypt vyvolala Mumie z roku 1999 a její pokračování o dva roky později, a svezla se na ní například trilogie o králi Škorpionovi.

To třídílný seriál Tut se věrně drží historických reálií, byť je jeho děj smyšlený – ostatně o životě Tutanchámona, který vládl zemi na Nilu před třemi a půl tisíci lety, toho stejně moc nevíme. Ben Kingsley v něm hraje rádce mladičkého krále, který se učí chodit ve světě intrik, politických vražd a válečných konfliktů, ale seznámit se musí i s láskou.