Sirotčinec: I mrtvé děti si chtějí hrát

  • Filmy a seriály
  • Autor Jaroslav Ostrčilík
  • Foto Profimedia.cz

Na stříbrném plátně se to dnes jen hemží všemožnými zombíky a mimozemšťany. Staří dobří duchové se však mezi nimi neztrácejí.

Duchové straší snad ve všech filmových žánrech, nejčastěji však jsou kladnými hrdiny, kteří baví děti: například Casper, původně komiksová postavička z třicátých let, ztřeštěný duch Beetlejuice ze stejnojmenné komedie Tima Burtona nebo rytíř Vilém Brtník z Brtníku a jeho dcera Leontýnka.
 
Klasická představa duše zemřelého, která nemůže opustit místo své tragické smrti, byla jako námět nejpopulárnější v začátcích kinematografie. Brzy ji však vytlačila právě zábavná či naopak hororová zpodobnění duchů. V osmdesátých letech se začali zjevovat také v romantických filmech, jakým byl v roce 1990 natočený Duch s Demi Moore, Patrickem Swayzem a Whoopi Goldberg v hlavních rolích. Stal se ve své době komerčně neúspěšnějším snímkem a získal i dva Oscary.
 
Zejména za velkou louží však za kultovní platí komedie Krotitele duchů z roku 1984. Bill Murray a Dan Akroyd jako majitelé malé firmy na odchyt strašidel dokonce mají skutečné následovníky, kteří lov duchů provozují ve svém volném čase, někdy ale i jako vážně míněnou živnost. Na některých dokumentárních kanálech můžete sledovat celé seriály, ve kterých dospělí lidé v opuštěných budovách instalují nejmodernější techniku a v nedaleko zaparkovaném obytném přívěsu prožívají hotová dramata, kdykoliv přístroje zaznamenají nějaké to „něco“.
 
V průběhu nultých let se na stříbrné plátno začali vracet tradiční duchové. Klidu po smrti nemohli dojít Bruce Willis ve filmu Šestý smysl (1999), Nicole Kidman i s rodinou v Ti druzí (2001) či zuřivá dívka v japonském hororu Kruh a jeho hollywoodském remaku. Kromě počítačových efektů mívají moderní duchařiny i propracovanější příběh než černobílé bijáky z doby před sedmdesáti lety. Rafinovaně rozostřují hranici mezi realitou a fantazií postav, či končí překvapivou pointou.
 
Vyniká mezi nimi španělský Sirotčinec, režijní debut Juana Antonia Bayony v produkci slavného mexického režiséra Guillerma del Torro. Natáčen byl v roce 2007 v působivých kulisách rozeklaného pobřeží kraje Asturias a v rozhlehlém domě z devatenáctého století. Ten je ve filmu opuštěným sirotčincem, kam se odstěhuje Laura s manželem a sedmiletým adoptovaným synem, aby jej přestavěla na domov pro postižené děti. Malý Simón si najde imaginárního kamaráda s maskou z pytloviny přes hlavu a začnou se dít divné věci. Hrůzný příběh starého domu ještě není uzavřen.

Sirotčinec (FDB: 77,3 %)

Čt 11. 09. 2014
Uvidíte na FilmBox Premium součást balíčků Komplet a Mixbox

Režie J. A. Bayona

Scénář Sergio G. Sánchez

Herci Belén Rueda, Fernando Cayo, Geraldine Chaplin

Délka 105 min.

magazin-265x238px-HDprijimac-CZ.gif Stáhněte si magazín TV <br /> do svých tabletů, mobilů a nově i do PC a Maců.Google playApp StorePC a Mac