Joy je mladá svobodná matka a žije se svým synem Jackem. Na tom by nebylo nic tak divného, kdyby chlapec nebyl plodem znásilnění a jeho biologickým otcem Starý Nick – muž, který dívku unesl ještě jako nezletilou a uvěznil ji v malém pokoji.
Pokoj je to jediné, co malý Jack za pět let svého života poznal. Spolu s maminkou žijí na ploše pár metrů čtverečních, koukají na televizi a hrají si. Každý večer pak Joy chlapce uloží ke spánku v šatně, protože nechce, aby byl svědkem toho, jak si její věznitel přijde pro svou denní dávku potěšení.
Ačkoliv je jejich život mizerný a Starý Nick jim nedává ani dostatek jídla, snaží se Joy zůstat optimistická a vychovávat syna co nejlépe. Díky tomu Jack uvěří, že na světě existuje pouze jejich pokoj a to, co se děje v televizi, je jen fikce. Jednoho dne mu ale jeho zvědavost nedá a vyleze ze šatny, aby se podíval, co se v pokoji děje. Tam spatří svou maminku s jejich věznitelem. V tu chvíli se Joy rozhodne, že takto syna vychovávat nechce a začne plánovat útěk. Navzdory četným překážkám se oběma vězňům skutečně podaří utéct a dostanou se na vytouženou svobodu. Ale sedm let je dlouhá doba a návrat do původního života nebude snadný – mladá žena životu v pokoji už přivykla a chlapec nikdy nic jiného nepoznal…
Pokoj vychází z knižní předlohy Emmy Donoghue, která zpracovala i scénář. Režie se ujal irský rodák Lenny Abrahamson, jenž má za sebou oceňovaná dramata Garáž či Adam a Paul. Režisér se ke knize dostal náhodou a hned ho zaujala, autorce proto napsal desetistránkový dopis, ve kterém pokoj přirovnával k Platónově jeskyni, a vyčkával – od spisovatelky mu obratem přišla kladná odpověď. Jak Abrahamson přiznal, měl trochu strach, aby natáčení nebylo traumatické pro osmiletého Jacoba Tremblayho, představitele Jacka. Nakonec to ale dobře dopadlo: „Stačilo jen zakřičet střih a Jacob byl z role venku. Hned si chtěl s Brie (představitelkou Joy – pozn. red.) hrát. Ta přitom měla často ještě slzy v očích – přece jen natáčení bylo psychicky náročně,“ dodal Abrahamson.
Americká rodačka Brie Larson získala za roli Joy cenu BAFTA, Zlatý Globus a navrch ještě Oscara. Není divu – svědomitě se připravovala, a aby dokázala lépe pochopit situaci hlavní hrdinky, dokonce se dobrovolně na měsíc izolovala od lidí a držela přísnou dietu. Během natáčení si pak vůbec nemyla vlasy a nečistila pleť, aby vynikla její nenalíčená tvář. „Mluvila jsem se specialistou na traumata, jaké důsledky má na psychiku sedmileté vězení v jedné místnosti, nedostatek vitamínu D, málo jídla nebo chybějící základní hygiena – vždyť Joy neměla ani kartáček na zuby,“ vysvětlila své přípravy Larson. I díky tomu dokázala zahrát ženu na pokraji zoufalství, která ale odmítá ztratit naději. „V pokoji, kde se natáčelo, jsme všichni cítili tu beznadějnou atmosféru a nikdo v něm nechtěl být déle, než bylo nutné. Pocit uvěznění byl opravdový,“ popsala herečka náladu na place.
